Historie sboru 1893 - 2013

Vážení přátelé!

Dostáváte do rukou sice útlou, ale pro veřejný a společenský život Dolních Studének velmi potřebnou publikaci. Jejím cílem je přiblížit práci a její výsledky jedné skupiny našich spoluobčanů, která jak před stodvacetin lety, tak i dnes, si vytkla jediný cíl – být schopna okamžitě pomoci každému, kdo pomoc k záchraně životů a majetku potřebuje.

I jen spočítat, třeba dle této publikace, kolika lidem Sbor dobrovolných hasičů z Dolních Studének pomohl zachránit majetek před zhoubným a ničivým požárem, nebo při jiných živelných pohromách, je úkol skutečně nelehký. A což teprve všechnu tuto ohromnou práci vykonat, zorganizovat a vycvičit schopné a ochotné ruce, ale také získat obětavé hlavy a k pomoci jiným ochotná horoucí srdce!

Nechť tedy tento malý a skromný pomníček je velikým poděkováním všem, kteří tu byli před námi a zároveň skutečnou výzvou všem, kteří přijdou po nás: Udělejme každý z nás vše, co je v našich silách, vše pro dobro a blaho našich spoluobčanů, naší obce!

A práce, její výsledky, těch, kteří Sbor před 100 lety zakládali, kteří pro Sbor plnohodnotně žili a pracovali, nechť je pro nás světlem, zářným příkladem, tím nejvýraznějším majákem pro všechny další dny!

Dolní Studénky, březen 2013

Michal Strnad

starosta SDH Dolní Studénky

Historie Dobrovolného hasičského sboru v Dolních Studénkách

„Významné jsou okamžiky v životě spolků i celých národů, kdy došly k poznání, že v jednotě je síla, bezpečnost a co hlavního – podmínky ku dalšímu rozvoji života. Jednotlivec, je-li zdráv, je způsobilý za normálních okolností a poměrů odolávati drobným, běžným událostem. Ale v životě bývá často takové překvapení – takové události, na něž síly jedince nestačí. A toto poznání přimělo silné osobnosti dáti popud ke sdružování – k zakládání spolků, aby tyto v dobách mimořádných a těžkých zasáhly a překazily svojí silou, ať duševní či tělesnou, blížící se nebezpečí, nebo dokonce zkázu“.

Takovýmto způsobem byl zahájen jeden z oslavných projevů na počest Hasičského sboru v Dolních Studénkách. Od doby, kdy byl Sbor založen, zazněla na jeho počest mnohá slova uznání a při ohlédnutí za historií Sboru je vidět i velké množství dobré a záslužné práce. Je to již 100 let od doby, kdy Sbor byl založen a je povinností pro nás i příští generace, aby historie Sboru nebyla zapomenuta, naopak byla příkladem pro budoucí, jak pomáhat bližním svým.

Před 100 lety sešlo se v naší vesnici několik prozíravých lidí, kteří za vedení velmi vzdělaného rolníka p. Františka Stejskala založili dne 6. srpna 1893 Spolek dobrovolné jednoty hasičské v Dolních Studénkách.

První zásada založeného spolku zněla: „Účelem jednoty jest spořádané spoluúčinkování při nebezpečenství ohně, by zachráněn byl život a majetek občanů“.

Dne 24.8.1893 byly přijaty první stanovy a na těchto jsou podepsaní: František Stejskal, Jan Pospíšil, Rudolf Strašil, Jan Hándl a Alois Stejskal. Prvním předsedou byl zvolen František Stejskal, prvním náčelníkem Jan Hándl.

1893-1903

Sbor počíná svoji činnost poznenáhlu, zpočátku je velkým úspěchem pravidelné cvičení členů Sboru. Postupně se však činnost Sboru rozvíjí, a to nejen na poli hasičském, ale i na poli kulturním, vzdělávacím a společensky prospěšném.

Tak v těchto letech uspořádal Sbor 54 cvičení, a to jak se stříkačkami, tak cvičení signální, požárová a pochodová. Od prvopočátku byl Sbor zapojen v XVII. župě Jana Huba Moravské hasičské jednoty. Účastnil se župních sjezdů, kde se rovněž konala cvičení. Tak se dne 15. července roku 1900 konal župní sjezd v Dolních Studénkách, kterého se zúčastnilo 12 sborů, a to Sbor továrny Obrleitner a syn, z Hostic, Jedlí, Českéo Bohdíkova, Chromče, Zborova, Bohutína, Horních Studének, Hrabenova, Bušína, Lhoty a Dolních Studének.

Zpočátku je Sbor v Dolních Studénkách vyzbrojen pouze ruční stříkačkou, přičemž výzbroj se pořizují členové sami. Přesto zasahuje v roce 1895 při požárech v Šumperku, Sudkově, Dolních Studénkách. V roce 1897 při požárech v Sudkově a na Třemešku, v roce 1899 v Šumperku a Dolních Studénkách, v roce 1900 při požáru obecního lesa v Sudkově a dalšího požáru v Sudkově. V roce 1901 opět v Sudkově, v roce 1903 při požáru v Dolních Studénkách a Temenici, kde hořela Hospodářská škola. V té době funkce náčelníka Sboru vykonávají Jan Hándl, později Karel Jurka, od roku 1901 Antonín Pospíšil.

Sbor se zapojuje do Svazu všeobecné podporovací pokladny a již dne 7.prosince 1900 vysílá na valnou hromadu svého zástupce – místního učitele.

Již od počátku vzniku Sboru jsou pořádány kulturní akce a jejich výtěžek je používán na zdokonalení výzbroje a výstroje hasičů. Jsou každoročně pořádány plesy, taneční věnečky. Sbor se účastní různých slavností. Je to například slavnostní připínání záslužného kříže správci na Třemešku, uvítání pana arcibiskupa, svěcení praporu vojenských vysloužilců v Dolních Studénkách, svěcení Slovanského gymnázia v Zábřeze v roce 1901 i slavnostních služeb Božích v obci.

Dne 28. listopadu roku 1897 zasáhla Sbor těžká rána, neboť v uvedený den umírá první předseda a spoluzakladatel spolku p. František Stejskal. Novým předsedou je zvolen Jan Pospíšil, který v této funkci setrvává až do roku 1924.

1904-1913

I v tomto období pokračoval Sbor ve cvičení a celkem uspořádal 24 cvičení, z toho celou řadu cvičení veřejných. Sbor opět zasahoval při požárech, a to v roce 1903 při požáru stodoly ve Frenkštátě, při požáru kovárny na Třemešku. Zde přišli k úrazu tři členové, a to Alois Nezbeda, František Haltmar a Alois Skopal. Všichni byli odškodněni úrazovou pojišťovnou. V roce 1905 zasahoval Sbor při požáru v Dolních Studénkách, kdy hořela stodola plná slámy u p. Rabenseifnera. Požár vznikl ve 23.00 hodin dne 30.prosince, byla velká zima a silný vítr. V důsledku toho zamrzaly hadice a stroje. Přesto byl požár díky obětavosti hasičů uhašen. V roce 1907 pak Sbor zasahoval při požárech v Sudkově a Postřelmově, v roce 1909 opět v Postřelmově a Frenkštátě.

V roce 1904 se uskutečnilo cvičení Sboru za účasti členů obecního zastupitelstva. Dobrá práce Sboru byla zastupitelstvem oceněna a Sboru bylo darováno 200 korun.

V roce 1905 se rozvíjí velké hnutí o získání občanů pro pojištění u Hasičské vzájemné pojišťovny. Dne 1. prosince tohoto roku je vyslán Ferdinand Šnajdr jako zástupce Sboru do Všeobecné podporovací pokladny v Brně a je zvolen do výboru. V tomto pracuje dlouhá léta a později v letech 1924 až 1939 je dokonce starostou.

V roce 1913, a to dne 8.června, vzniká Podpůrný pohřební fond hasičského Sboru v Dolních Studénkách, kdy první příspěvek činil jednu korunu za člena a v případě úmrtí náleželo pozůstalým 50 korun.

Sbor opět pořádal kulturní akce, a to ples, věnečky, přednášky – O elektrickém proudu, O pojištění, zúčastnil se mnoha slavností, jako například svěcení stříkaček v Písařově, odhalení pomníku J. A. Komenského, uctění památky mistra Jana Husa, pořádal výlety do okolí.

Dne 13.července roku 1913 slaví Sbor 20 let svého trvání. Ve 14.00 hodin prochází obcí průvod místního a okolních sborů, a to od zbrojnice k zahradě Petra Suchomela. Zde se koná slavnostní koncert kapely „národní jednoty“, pak přednáška na téma „Úkoly hasičstva a pojišťování“. Za aktivní práci jsou vyznamenáni medailí „Ústředí hasičských sborů“ Jan Pospíšil, předseda, František Stejskal, člen výboru, Antonín Pospíšil, náčelník, Franřtišek Stojar, četař stříkačníků, Jan Hándl, podnáčelník, Jan Berka, zbrojmistr, František Janků, četař stříkačníků, Jan Stejskal, hasič, Teofil Sládek, hasič, Antonín Žižka, hasič a František Haltmar, hasič. Sbor k této slavnosti již nastupuje ve vycházkových uniformách, které ze dvou třetin byly zaplaceny z majetku Sboru a jedné třetiny členy. Výtěžek ze slavnosti byl pak určen do pokladny podpůrného spolku pohřebního.

V závěru tohoto období se objevují problémy s docházkou členů na cvičení. Výbor to vedlo až k přijetí opatření, které spočívalo v tom, že pokud se člen třikrát nezúčastní cvičení, bude bez milosti vyloučen.

1914-1923

Uvedená léta jsou zejména zpočátku poznamenána I. světovou válkou, která zasáhla do života Sboru. O tom však až později.

I v roce 1914 pokračuje Sbor ve své práci, pravidelně cvičí, vyjíždí k požárům v obci a blízkém okolí. Věnuje péči výzbroji, zakupuje 6 úplných bouračských výzbrojů a 200 metrů hadic. Na mimořádné valné hromadě se Sbor dělí na čtyři čety, a to na četu lezců, bouračů, stříkačníků a vorařů.

K tomuto roku je pak ještě nutno uvést, že z iniciativy Sboru je vysázen park na Hliníku.

V tomto roce také opouští řady Sboru dlouholetý zbrojmistr Jan Berka, který umírá v červnu roku 1914.

Dne 24.1.1915 se koná řádná valná hromada, kde předseda Jan Pospíšil uvedl: „Bratři hasiči! Zahajuji dnešní valnou hromadu za velmi vzrušujících a trapných - za poměrů – za jakých jsme naši valnou hromadu ještě nikdy neodbývali. Vidím, že naše bratrská řada jest velmi prořídlá. Ztratili jsme během roku přispívajícího člena Vojtěcha Kyncla, činného Jana Berku, kteří se od nás odebrali tam, odkud není návratu. Dále jsme ztratili bratra Josefa Nezbedu, kterého zasáhla neúprosná smrt tam, v dálné cizině, v bitevní vřavě, na poli válečném, kterému jsme nemohli naši povinnou poslední službu prokázati. Odpočívej drahý bratře tam, v cizí, chladné zemi, v pokoji. Přijmi od nás tuto skrovnou posmrtnou vzpomínku. Vzpomínám dále všech našich bratrů tam, na poli válečném, vzpomínám těch, které zlý osud zahnal do dalekého zajetí, vzpomínám všech trpících bratrů v nemocnicích a posílám jim náš bratrský pozdrav se srdečným přáním, aby se co nejdříve do našeho středu živi a zdrávi navrátili!

Valná hromada byla pak rozpuštěna s přáním, aby příští byla odbývána za poměrů příznivějších. Válka zasáhla do činnosti Sboru tak, že tento začal svoji další činnost vyvíjet až v únoru roku 1919, kdy se koná opět řádná valná hromada. Sbor v té době vlastní dvoukolovou stříkačku, jednu stříkačku staršího typu, 8 lezeckých výstrojů, 6 bouračských, 6 vodařských, 16 stříkačnických, 3 četařské, 1 náčelnický, 1 žebř, 3 berlovky a 100 hadic.

Život Sboru opět začíná. Obnovují se pravidelná cvičení, avšak záhy se opakují již staré problémy s pravidelnou docházkou. Valná hromada dne 25.1. roku 1920 přijímá opatření, že v případě neomluvení se do tří dnů náčelníkovi, bude člen pokutován částkou 2 koruny.

Sbor se zúčastňuje okrskových cvičení. Dne 29.5.1921 je okrskové cvičení v Dolních Studénkách a po skončení byl na zahradě p. Petra Suchomela uspořádán koncert hudby „Dubické“ a večer taneční zábava „ U Vašíčků“.

V roce 1921 vzniká v rámci Sboru i samaritní stráž. Prvními členy byli zvoleni Alois Bílý, Alois Bartl a Hubert Minář. Pro účely samaritní, ve snaze získat ženy, byla vydána veřejná vyhláška a jako první se přihlásila Marie Štolfová.

Sbor se dále vyzbrojuje. Dne 11.3.1923 je rozhodnuto zakoupit 70 m látky na pracovní blůzy a zhotovení je zadáno Josefu Skopalovi a Františku Kovářovi. Dále je zakoupeno 40 metrů hadic.

Během uvedeného období i na poli kulturním a společenském odvádí Sbor záslužnou činnost. Po válce jsou opět pořádány plesy a věnečky. V rámci Sboru vzniká vzdělávací odbor, do kterého jsou zvoleni František Stejskal, Ferdinand Šnajdr a Jan Pospíšil ml. Tím v daleko větší míře, než doposud, započala osvětová a vzdělávací činnost. Jen za rok 1923 bylo provedeno 13 přednášek pro členy Sboru i pro občany. Tyto přednášky prováděl zejména Ferdinand Šnajdr, avšak mezi přednášejícími byli i MUDr. Haas, MUDr. Freudman, ing. Rada Srkal, vrchní inspektor pojišťovny Sova, MUDr. Reiss, vrchní strážmistr Kesoler, profesor Kranich a jiní. Sbor se účastní dne 29.10.1918 manifestačních projevů v Sokolovně, kde vystoupili František Stejskal, učitel Eduard Kubíček a Ferdinand Šnajdr. Účastní se oslav 1. výročí vzniku republiky v roce 1919 v Šumperku, sjezdu hasičstva v Praze.

Snad nejvýznamnější událostí těchto let je vznik myšlenky na výstavbu pomníku padlým v 1. světové válce. Tato myšlenka vzniká na mimořádné schůzi Sboru dne 7.1. roku 1920, kdy je rozhodnuto, že 20% ze zisku z hasičského plesu bude věnováno do fondu na zřízení pomníku, který byl založen. Postupně během následujících let peněz na tomto kontě přibývá. V roce 1923 je již v tomto fondu 4.909,98 korun. Dne 21.1.1923 je také zvolen výbor pro stavbu pomníku, prozatím z řad členů Sboru. Do tohoto výboru jsou zvolení Alois Bílý, Antonín Pospíšil, Alois Hándl, František Stejskal. Výbor má za úkol s dalšími členy místních korporací pracovat na postavení pomníku. K tomuto však dochází až o rok později. Nutno ještě připomenout, že z iniciativy Karla Heidenreicha nacvičuje Sbor i divadelní představení „Kráska ze Šumavy“, které je sehráno ve prospěch fondu pomníku.

1924-1939

Dne 6. ledna roku 1924 vzniká celoobecní výbor pro postavení pomníku. Za obec jsou zástupci Jiří Pivný a Robert Suchomel, za Sokol Karel Heidenreich, Jindřich Soural, Josef Hecl a Jaroslav Jašek, za Všeobecný a podpůrný spolek Alfred Pum, Karel Mikula, Alois Horáček a Jan Závodný. Dne 8. června roku 1924 je pomník slavnostně odhalen a předán občanům. Proslovy přednesli Ferdinand Šnajdr a P. Kubis z Olomouce.

Pokud jde o vlastní život Sboru, je nutno zaznamenati, že na valné hromadě dne 20. ledna 1924 odstupuje dosavadní předseda Jan Pospíšil pro stáří a zvolen je Alois Nezbeda. Dlouholetý člen Sboru, jeho vzdělavatel Ferdinand Šnajdr, je volen v témže roce starostou Úrazové a podporovací pokladny v Brně.

Sbor pokračuje ve výcviku, účastní se župních škol v Bohutíně, Klášterci, župních sjezdů v Písařově a jinde. Dne 18. července roku 1926 se koná v Dolních Studénkách sjezd hasičské župy č. XVII. Tohoto sjezdu se účastní 22 sborů ze župy severomoravské, a to Dolní Studénky, Bludov, Bušín, Hrabenov, Hostice, Jedlí, Olšany, Bohdíkov, Komňátka, Chromeč, Klášterec, Bohutín, Písařov, Ruda, Crhov, Jakubovice, Horní Studénky, Janoušov, Lhota Štědrákova, Zborov a Cotkytle. Ze sousední župy č. VII. pak Sudkov, Kolšov, Postřelmov, Zábřeh a Dlouhomilov. Při sjezdu byla oslavena 40-ti letá činnost hasičská starosty župy Jana Huba a 25-ti leté působení Antonína Pospíšila, jako náčelníka Sboru v Dolních Studénkách. Zemský náčelník Ludvig ocenil práci obou bratří a promluvil o významu hasičstva vůbec. Zástupce Moravské zemské hasičské jednoty v Brně František Rokos jim předal diplomy. Dále byly předány diplomy za 25-ti letou službu hasičskou členům Čeňkovi Branému, Aloisi Hándlovi, Alexu Horáčkovi, Jaroslavu Královi, Josefu Kühndelovi a Josefu Zajícovi. Po požárovém cvičení, které provedly sbory Bludov, Kolšov, Postřelmov, Sudkov a Dolní Studénky, se konala zahradní slavnost na zahradě Josefa Zajíce, kde sbor z Bušína provedl i cvičení prostná.

Dne 17.4. roku 1927 jsou přijaty nové stanovy. U příležitosti voleb prezidenta republiky dne 27.5. téhož roku, je průvod vesnicí za účasti obecního zastupitelstva a ostatních korporací v obci.

Dne 29.1. roku 1928 vzniká myšlenka postavit sušící věž na hadice a zároveň přistavět i zbrojnici. V tomto směru nabízí svoji pomoc i Hasičská vzájemná pojišťovna. Je zakoupen pozemek od Františka Horáčka za částku 563 korun a tento zaknihován jako majetek obce. Stavba se pak skutečně realizuje v létech 1932 až 1933 a ukončena je ke dni oslav 40. Výročí založení Sboru.

Dne 6. srpna 1933 slaví Sbor toto své výročí. Oslavný projev pronáší Ferdinand Šnajdr. Ve své řeči připomíná počátky Sboru, hodnotí činnost spolkovou. Připomíná, že dne 3.2. roku 1929 byli jmenováni čestní členové Sboru Bezděčka, Hándl, Jurka, Antonín Pospíšil, Jan Pospíšil, František Stejskal a Teofil Sládek. Hodnotí velké hasičské cvičení, které bylo v obci za účasti automobilových stříkaček ze Šumperka a Postřelmova, sborů ze Sudkova, Bludova a Kolšova. Vyzvedl práci na poli kulturním, kdy připomenul provedení velkého množství přednášek, účast na odhalení pomníku T.G.Masaryka a otevření Reálného gymnázia v Šumperku.

Po roce 1933 začíná určitá stagnace v práci Sboru, i když i v této době se Sbor snaží v duchu národního uvědomění pořádat plesy, taneční zábavy a věnečky. Rovněž i přednášky jsou zaměřeny na národní a vlastenecké uvědomění.

Sbor i v této době pokračuje ve cvičení, vyjíždí k požárům. Zasahuje při požáru v obci – stodola Jana Stejskala – kdy se ukázalo, že i práce žen je na poli hasičském nanejvýš nutná a prospěšná. Z té doby je i počátek preventivní práce, kdy jsou prohlíženy budovy v obci Dolní studénky, osadách Králec a Plechy.

Poslední větší akcí před II. světovou válkou je pak dne 14.8. roku 1938 zahradní slavnost, kterou Sbor pořádal na zahradě U Suchomelů. Před pomníkem padlých I. světové válce byl převzat a rozvinut nový prapor, a to Janem Lipenským. Krátký projev pronesl župní vzdělavatel Kolomazník z Bludova.

1939-1949

V této době dochází k obsazení území německou armádou a moc v obci přejímají Němci. Činnost hasičského sboru je umlčena, tak jako vše české. Veškeré doklady, které Sbor měl v držení, musely být odevzdány na vyzvání na Obecní úřad, aby nic nepřipomínalo českou minulost. Velitelem hasičů byl jmenován německý občan z Plechů a velitelem čety v Dolních Studénkách Jan Zajíc. Členové družstva byli jmenováni a museli se pravidelně zúčastňovat cvičení. Velitel byl povinen o tom vést záznamy. Zejména na konci války byl tento sbor nucen častěji zasahovat při požárech stodol a usedlostí. Ke konci války se také Janu Zajícovi s několika dalšími členy podařilo uschovat do stodoly požární vozidlo Hasičského sboru v Šumperku a další vozidlo zn. Chevrolet s hasičským materiálem. Hned po válce tedy byla v obci dvě speciální požární vozidla. Sbor již také použil k velmi vážnému zásahu při požáru lihovaru Třemešek, kde došlo ke vznícení lihu. Požár byl likvidován a automobilová stříkačka se později vrátila do Šumperka. Vozidlo Chevrolet zůstává v obci a vlastními silami je opraveno. Na této opravě se podílí zejména Jaromír Laštuviška, Jan Hudos a několik dalších. Vozidlo pak měl nadále v opatrování Jaromír Laštuvička, který se o ně pečlivě staral. Mimo to byl Sbor vyzbrojen dvěma stroji PS 8, které se později vyměnily za DS 16.

Dne 30.6.1945 se sešla ustavující valná hromada. Na této byl zvolen prozatímní výbor hasičského sboru. Předsedou byl zvolen Alois Hošek, když dosavadní předseda – do roku 1939 – Alois Nezbeda se vzdal funkce pro stáří. Náčelníkem byl zvolen Jan Zajíc a tento se stává v brzké době i okresním velitelem. Sbor se opět dělí na tři čety, a to v Dolních Studénkách, Králci a Plechách.

Obnovuje se činnost Sboru. Tento žádá o plochu pro postavení dřevěné zbrojnice v Králci. V lednu roku 1946 je dán souhlas Národního výboru k přemístění dřevěného baráku z Plechů na pozemek n.p. Baťa v Králci a vzniká tak hasičská zbrojnice v Králci. To však až v roce 1947.

Dne 10.2.1946 se schází řádná valná hromada, na které se volí nový výbor. Předsedou je zvolen František Jurka, místopředsedou Jan Lipenský, náčelníkem Jan Zajíc. Je obnoven pohřební fond a je stanoveno, že v případě úmrtí člena, jehož členství je do 5 roků, náleží pozůstalým 600 korun, od 6 do 15 roků 800 roku a od 16 roků členství 1.000 korun.

Dne 16.6. roku 1946 je v Dolních Studénkách opět okrskový sjezd, a to na zahradě Jana Zajíce. Dopoledne bylo cvičení sboru, kterého se zúčastnily sbory ze Šumperka, Temenice, Sudkova, Libiny a Dolních Studének. Na 1. místě se umístil sbor ze Šumperka. Odpoledne pak byl průvod vesnicí k pomníku padlých v I. světové válce, kde pronesl projev předseda MNV. Průvod se pak odebral na zahradu Jana Zajíce, kde byly předány čestné medaile za 50 roků činnosti Františku Stejskalovi, Františku Stojarovi st., Antonínu Pospíšilovi, Aloisi Nezbedovi a Antonínu Hoškovi. Za 40 roků činnosti pak Josefu Heclovi, Josefu Kühndelovi, Aloisi Bílému, Josefu Stojarovi, Františku Kovářovi, Alexu Horáčkovi a Janu Jursovi. Za 30 roků činnosti pak ALooisi Benešofvi, Josefu Rýznarovi, Františku Závodnému, Hubertu Minářovi, Karlu Žváčkovi, Janu Pospíšilovi st., Alfredu Pumovi. Za 20 roků činnosti pak Františku Stojarovi ml., Janu Zajícovi, Františku Jurkovi, Janu Lipenskému, Konrádu Hudosovi, Josefu Žižkovi, Arnoštu Branému, Josefu Horníčkovi st., Jaroslavu Kranichovi a Janu Horáčkovi.

Sbor vyvíjí svoji činnost, i když se v jeho práci objevují problémy. Již od počátku roku 1946 připomíná náčelník Jan Zajíc, že docházka na cvičení není příliš dobrá. Vede to opět k přijetí opatření dne 14.11.1946, když je stanoveno, že při neomluvené absenci v prvém případě zaplatí člen 5 korun, při druhé 10 korun a při třetí 15 korun do poklady Sboru. I přes tyto problémy zasahuje Sbor v prosinci 1946 při požáru stodoly Jana Pospíšila st. A za úspěšné hašení je mu dne 24.1.1947 udělena Hasičskou vzájemnou pojišťovnou peněžitá odměna ve výši 300 korun.

Objevují se v zápisech prvé zmínky o mládeži. V roce 1946 jsou u čety na Plechách registrováni 3 dorostenci a v září 1946 vstupuje do sboru dalších 12 dorostenců. Jejich cvičitelem je jmenován Jaroslav Kranich. V roce 1948 se účastní dorostenci závodů v běhu a na valné hromadě dne 16.1.1949 je jim předána plaketa za II. místo v běhu při sjezdu OSH v Šumperku. Těmito dorostenci jsou Miroslav Körner, Jan Šilar a Zdeněk Zamykal.

Sbor pomáhá obci i občanům. Je jmenováno družstvo, které drží pohotovosti při jarních táních. Pro tyto účely jsou zakoupeny trhací háky. Hasiči vypomáhají při demontáži stodoly v Šumperku Janu Pospíšilovi, když tento ji dostal přidělenu náhradou za stodolu zničenou požárem. V říjnu 1947 je postavena dřevěná zbrojnice v Králci.

V roce 1947 se obnovuje myšlena adaptace a přístavby zbrojnice. Je odeslána žádost dne 17.9.1947 Moravské zemské hasičské jednotě k vyjádření. Se samotnou stavbou je pak započato až v roce 1949.

V roce 1947 v srpnu Sbor zasahuje u požáru Moravských papíren v Jindřichově. Účastní se cvičení při sjezdu OSH v Šumperku dne 6.6. roku 1948, dále pak dne 20.6.1948 závodů v Temenici, dne 19.6.1949 závodů při okrskovém sjezdu v Novém Malíně, kde vítězí s nejlepším časem.

Valnou hromadou, konanou dne 18.1. roku 1948, jsou čestnými členy jmenováni Alois Bílý, Alex Horáček, Josef Horníček, Antonín Hošek, František Kovář, Josef Kühndel, Alois Nezbeda, Antonín Pospíšil, František Stojar st., Josef Stojar st., František Stejskal, Jan Jursa, Alois Hándl, Josef Skopal, František Závodný, Alfred Pum, Josef Hecl, Alois Stejskal, Ferdinand Nezbeda, Jan Pum, Jan Stejskal, Ferdinand Šnajdr, Josef Rýznar a Petr Stojar.

Dne 19.6. roku 1949 se náčelník Sboru Jan Zajíc písemně vzdává funkce, neboť nehodlá nést odpovědnost, když docházka členů na cvičení je velmi špatná. Funkci do valné hromady přijímá Jaroslav Kranich.

I na kulturním poli je znát aktivní práce Sboru v tomto období. Jsou pořádány plesy, taneční zábavy. Sbor uskutečnil oslavu narozenin prezidenta T.G.Masaryka dne 6.3.1948, kdy po průvodu vesnicí, proslovu u MNV, předneseném tehdejším vzdělavatelem Bohumilem Konečníkem, byla zapálena vatra na Baště. Sbor se zúčastnil odhalení desky umučeným a padlým ve II. světové válce. Pořádal oslavy světového míru vždy na Bílou sobotu.

Dne 1.5.1949 zaniká v obci Všeobecný podpůrný spolek a divadelní inventář, který vlastnil, předává Sboru. Členové zaniklého spolku, pokud se přihlásili, jsou přijati bez čekací doby do Sboru. Ve Sboru pak vzniká divadelní odbor. V prvém výboru jsou Alois Skopal, Jaromír Laštuvička, Anna Podzemská, Miroslav Pum, Karel Jarmar, Karel Kranich, Konrád Hudos, Zdeněk Žižka a Alois Skopal ml. Dne 31.10.1949 je sehráno divadelní představení „Lešetínský kovář“ v Dolních Studénkách a opakováno v Lesnici.

1950-1959

V tomto období je snad nejvýznamnější událostí v životě Sboru výstavba hasičské zbrojnice. Tato započala již v roce 1949. Díky dobrovolné práci členů Sboru, rolníků, kteří zabezpečovali potahy k dopravě materiálu i spolupráci s Moravskými eternitovými závody, se tuto stavbu podařilo v poměrně krátké době dokončit. Na této akci bylo odpracováno celkem 1987 brigádnických hodin. Nejvíce odpracovali: Jaromír Laštuvička 256 hodin, Miroslav Pum 230 hodin, Miroslav Švesták 200 hodin, Jaroslav Kranich 190 hodin, Jan Zajíc 150 hodin a 44 s potahem, Antonín Kvapil 106 hodin a 38 s potahem, František Jurka 96 hodin a 40 s potahem. Znovuvybudovaná zbrojnice byla slavnostně otevřena dne 16.7.1950. Slavnostního otevření se zúčastnil předseda MěstNV v Šumperku Novák a za radu MěstNV Ladislav Chaloupka. Tento ve svém projevu vyzvedl iniciativu a ochotu členů, kteří ve velmi krátké době zbrojnici vybudovali. V této souvislosti je nutno uvést, že na výstavbě zbrojnice se významně podílelo i Rodičovské sdružení místní školy, které Sboru poskytlo dat ve výši 25.000 korun na výstavbu zbrojnice.

Den, kdy se zbrojnice slavnostně otevírala, začínal budíčkem v 6.00 hodin, v 7.30 hodin následovala mše svatá, v 9.30 hodin pak vlastní akt otevření zbrojnice. V 10.00 hodin požární cvičení, ve 13.30 hodin slavnostní průvod vesnicí na zahradu Jana Zajíce, kde se uskutečnila zahradní slavnost a večer pak taneční zábava.

Sbor však nežil jen přístavbou zbrojnice. V roce 1950 vyjel celkem k pěti požárům, když největšími byl požár v Šumperku a Raškově. Pokračuje ve cvičení, a to již pod vedením nového velitele, kterým se stává na valné hromadě dne 15.1.1950 Jaroslav Kranich. Sbor provádí nábor žactva a žen do svých řad. V roce 1951 je vedoucí žen jmenována Irena Ujčíková-Dosedlová. Tato s ustaveným družstvem žen cvičí a připravuje se k soutěžím. V roce 1953 se pak toto družstvo ve složení: Irena Dosedlová, Jaroslava Kranichová, Kateřina Jurková, Marie Nevřalová, Marta Žižková, Radka Kohoutová, Hedva Galganěvičová, Helena Mlčuchová, Bohuška Valentová, Anežka Zamykalová, Emilie Kranichová a Jaroslava Šamšulová zúčastňuje okrskové soutěže, kde vítězí. V okresním kole se umístilo na 2. místě, a to znamenalo postup do Krajské soutěže v Olomouci. Zde se umístilo z 18 družstev na 4. místě, což je bezesporu velkým úspěchem.

V té době má Sbor již dvě motorová vozidla a dva agregáty PS 8. V roce 1950 bylo totiž zakoupeno nákladní vozidlo zn. Granit s tím, že bude přestavěno na kryté požární vozidlo. K tomuto však později nedošlo. Vozidlo bylo využíváno k všestranné pomoci občanům i místním rolníkům. Nezřídka byla svážena řepa a brambory z polí, byl navážen štěrk Traťové distanci Šumperk.

Sbor též aktivně spolupracuje s Národním výborem. Významně se podílel na vybudování místního rozhlasu. Pravidelně se prováděly preventivní prohlídky budov v obci, žňové prohlídky, školení mlátičkám apod.

V roce 1951 se Sbor zúčastnil zásahů u několika požárů, z toho jednoho lesního. Provedl 16 cvičení. V tomto roce byla také provedena generální oprava požárního vozidla, a to Jaromírem Laštuvičkou za pomoci Jaroslava Stejskala a Jaroslava Stojara.

V oblasti kulturní práce nezůstal Sbor ani v tomto období ničeho dlužen. Pořádal ples, taneční zábavy, nacvičoval divadla. Dne 25.3.1951 je uvedeno divadelní představení „Paličova dcera“ v sále Sokolovny.

V dubnu roku 1951 umírá dlouholetý člen výboru Alois Bílý. Byl členem od roku 1908. Pracoval po dobu 15 roků jako pokladník Sboru, předtím byl zapojen jako samaritán. Byl členem výboru pro postavení pomníku a vždy byla jeho práce hodnocena kladně. Dne 18.1.1948 byl jmenován čestným členem Sboru.

V roce 1952 je 12 cvičení v obci a přilehlých osadách, prováděny jsou prohlídky komínů, organizovány přednášky s protipožární tématikou.

V kulturní oblasti je pořádán ples a letní karneval, tentokrát v zámeckém parku na Třemešku.

Dne 20.4. roku 1952 na valné hromadě odstupuje z funkce předsedy František Jurka, který ve funkci pracoval od roku 1946. Novým předsedou je zvolen Jan Lipenský.

V roce 1953 umírá nejdříve Antonín Pospíšil, jeden z členů, kteří stáli hned u počátků Sboru. Od roku 1901 do roku 1939 vykonával funkci náčelníka Sboru, obdržel mnohá vyznamenání a byl jmenován čestným členem Sboru.

V témže roce pak umírá další zasloužilý pracovník, rovněž velitel Sboru v létech 1945 až 1949 – Jan Zajíc. Patřil k rozhodujícím postavám Sboru po roce 1945, vykonával i funkci okresního velitele.

Od roku 1952 se také začíná s daleko větším úsilím, než v předcházejících letech, pracovat s mládeží. Nejdříve je mládež zapojována do žňových hlídek, kde během žňových prací hlídá území obce. Je jmenován referent pro dorost Jaroslav Stejskal. Později se začíná mládeži věnovat Jaromír Laštuvička, Miroslav Pum a další. To však až o několik let později.

Ke změně ve vedení Sboru dochází v roce 1953, kdy funkci velitele začíná vykonávat Zdeněk Žižka. V roce 1957 je předsedou Sboru zvolen Jaroslav Kranich, který však tuto funkci vykonává jen do konce roku 1958, kdy je opět zvolen Jan Lipenský.

V roce 1954 také dochází k výměně strojů PS 8 za DVS 16. Během roku 1957 je zrušena zbrojnice na Plechách a v Králci a dřevěné baráky jsou přestěhovány jednak za stávající zbrojnici a jednak za budovu mateřské školky.

Sbor začíná úžeji spolupracovat s TJ Sokol. V roce 1957 mu předává jeviště, když je rozhodnuto o zrušení činnosti divadelní. V roce 1958 obě složky společně pořádají letní karneval.

V roce 1958 umírá další zasloužilý člen Sboru Karel Pospíšil, který po dlouhá léta vykonával funkci jednatele Sboru.

Konec roku 1959 je poznamenán dvěma událostmi. Předně Zdeněk Žižka se vzdává funkce velitele z rodinných důvodů. Velitelem se stává Antonín Kvapil. Dále pak začínají vznikat zájmové kroužky požární ochrany ve školách. V naší obci se tohoto úkolu ujal s nevšední iniciativou ředitel školy, dlouholetý vzdělavatel Sboru, Richard Dajčar. Škola se tak stala na deset roků základnou mládežnické činnosti.

1960-1969

V roce 1960 je konáno celkem 8 cvičení Sboru. Jsou provedena dvě aplikační cvičení v Sudkově a Bludově.

Rozvíjí se práce s mládeží. Během roku je provedeno 14 cvičení dorostu a mládeže. Každý týden se schází kroužky mladých požárníků. Mládeži se v této době věnují Miroslav Pum, Marie Kupková, Irena Dosedlová, Ladislav Kupka, jako pomocníci Jiří Vénos ml. a Karel Jarmar. Dne 28.6.1960 je uspořádán v obci Den mladých požárníků. Mládež je zapojena do žňových hlídek, pomáhá při žňových pracích, sbírá léčivé byliny. Celkem 26 členů kroužku složilo zkoušky odznaku „Mladý požárník“. Při výroční schůzi dne 11.12.1960 vystupuje kroužek mladých požárníků s kulturní vložkou.

Sbor se podílí významnou měrou svojí pomocí při okrskové spartakiádě v naší obci. Zúčastňuje se budování vodovodu v obci, kde odpracoval 600 hodin, při výstavbě kravína JZD, kde odpracoval 870 hodin, pracuje i na zakládání kompostů. Jsou provedeny prohlídky domů i hospodářských budov.

V roce 1961 zasahuje Sbor při třech požárech, a to v jednom případě v obci, dále v Postřelmově a na Bludovečku. Celkem 6x bylo uspořádáno technické cvičení. Ve spolupráci s Veřejným požárním útvarem v Šumperku bylo provedeno námětové cvičení na Základní školu v Dolních Studénkách s ukázkou evakuace osob z I. poschodí. V témže roce je prodán nákladní automobil zn. Granit a je zakoupeno vozidlo zn. Aero 150, které je přestaveno na požární vozidlo. Je při tom odpracováno 1.370 hodin.

Do soutěží je zapojeno družstvo dorostu pod vedením Jaromíra Laštuvičky, dorostenek pod vedením Ireny Dosedlové, žáků pod vedením Miroslava Puma a žaček pod vedením Marie Kupkové. V práci s mládeží dále vypomáhají Ladislav Kupka, Jiří Vénos ml. a jiní.

V závěru roku 1961 dochází na výroční schůzi dne 10.12.1961 ke zrušení pohřebního fondu, který po dlouhá léta existoval a pomáhal pozůstalým.

Rok 1962 je rokem úspěchů Sboru. Družstvo mužů vítězí na okrskové soutěži ve Vikýřovicích, dorostenky, starší a mladší žákyně rovněž vítězí a družstvo žáků se umísťuje na místě druhém. V okresním kole v Hanušovicích družstvo dorostenek suverénně zvítězilo s náskokem 26 bodů. Starší žákyně se umístily na 2. Místě a mladší na 3. Místě. Do kolektivu mladých požárníků je zapojeno již 54 členů, kterým se obětavě věnují jejich vedoucí. Kroužek je zapojen do žňových hlídek, do soutěže na ochranu úrody a lesů.

Dne 15.11.1962 je navržen Miroslav Pum za kandidáta do Okresního výboru ČSPO, je zvolen a vykonává funkci předsedy komise mládeže. Je nutno poznamenat, že v té době je již velitelem Sboru opět Zdeněk Žižka.

V roce 1963 dosahuje Sbor největších úspěchů v oblasti výchovy mládeže. Okrskové soutěže ve Vikýřovicích se účastní 7 družstev žáků a žákyň z Dolních Studének. Kroužek má v té době již 60 členů. Pod vedením Miroslava Puma a Marie Kupkové čtyři družstva ve svých kategoriích zvítězila, dvě se umístila na místě 2. a jedno na místě 4. V okresní soutěži v Novém Malíně družstva starších a mladších žaček obsadila 2. místa a družstvo mladších žáků 4. místo. V přeboru jednotlivce v kategorii starších žaček zvítězily Marie Pumová a Emílie Štoplová, které pak postoupily do Krajské soutěže a umístily se shodně na 4. místě.

V kategorii dorostenek se umístilo naše družstvo na 1. místě jak v okrskové, tak okresní soutěži. Rovněž zvítězilo i na Krajské soutěži v Novém Jičíně a postoupilo tak do celostátního kola v Hradci Králové. Zde po vítězném štafetovém běhu jim ve vítězství a historickém úspěchu zabránil zadřený stroj. Za toto družstvo nastupovaly: Zdenka Žižková, Irena Langrová, Alena Sládková, Zdenka Horáková, Marie Štrajtová, Věra Langrová, Vlasta Macková, Zdenka Sládková a Soňa Hudosová. Dále pak v tomto družstvu cvičili Jan Haltmar a Stanislav Nimmerrichter. Všem patří dík za vzornou reprezentaci Sboru.

Koncem roku 1963 získává 9 členů a 3 členky Sboru odznak „Vzorný požárník III. Stupně“.

Dne 26.1. roku 1964 je výroční členská schůze, kde je vzpomenuto 70. výročí založení Sboru. Projev přednesl dlouholetý vzdělavatel Ferdinand Šnajdr. Byla předána čestná uznání nejstarším členům, a to Rýznarovi, Heclovi, Hándlovi a Šnajdrovi.

Sbor pokračoval ve své práci, organizoval cvičení, účastnil se soutěží. V okrskové soutěži ve Vikýřovicích se družstvo mužů umístilo na 1. místě , rovněž dorostenky zvítězily. Dorostenci se pro nedostatečné vybavení nemohli soutěže zúčastnit. Nadále pracoval kroužek při Základní škole. Soutěže se zúčastnila 3 družstva žáků a žaček a umístila se shodně na 2. místech. U příležitosti 15. výročí založení Pionýrské organizace byl pionýrský prapor, který této organizaci věnoval Sbor, dekorován „Čestnou stuhou“ místního Sboru. Pro mládež byl dále organizován lyžařský zájezd do Ostružné a nutno uvést, že dobrá spolupráce s JZD se projevila tím, že JZD polovinu nákladů uhradilo.

V dubnu tohoto roku se tři členové zájmového kroužku vyznamenali, když uhasili požár, který vznikl vypalováním trávy. Jednalo se o Ivo Laštuvičku, Jana a Jiřího Štolfovi.

V tomto roce také umírá František Jurka, člen Sboru od roku 1923, který v letech 1946 až 1952 vykonával funkci předsedy Sboru.

V roce 1965 zasahuje Sbor při ochranných pracích na zpevňování hráze při povodních. Pokračuje ve výcviku, zúčastňuje se okrskové soutěže v Dlouhomilově, kde družstvo mužů vítězí a zúčastňuje se tak okresní soutěže, kde se umístilo na 6. místě.

Novým velitelem je v tomto roce zvolen Jiří Vénos ml., který je v této funkci do současné doby. Významnou událostí v životě Sboru je udělení čestného odznaku !Za příkladnou práci! Za dlouholetou, obětavou práci v požární ochraně.

Práce s mládeží je v tomto roce poněkud narušena spartakiádou. Přesto starší žáci se umístili na okrskové soutěži na prvním místě a rovněž tak v okresní soutěži. Družstvo mladších žáků se umístilo na 2. místě.

Sbor v té době zabezpečuje opravu místního rozhlasu, když je v podstatě celé vedení nataženo znovu. Značný kus práce byl odveden při demolici a stavbě rodinného domku člena sboru Karla Kostrona, kde odpracovali členové 400 hodin.

I rok 1966 je rokem aktivní práce. Nejvýznamnější událostí tohoto roku je výroční členská schůze dne 18.12.1966, kdy je dosavadní předseda Sboru Jan Lipenský zvolen čestným předsedou a novým předsedou je zvolen Ladislav Kupka, který tuto funkci vykonával až do roku 1969.

V roce 1967 bylo uskutečněno 12 praktických cvičení. Sbor 2x zasahoval na požadavek JZD při čerpání vody. Družstvo mužů se zúčastnilo soutěže v Bludově, kde se umístilo na 3. místě. Zúčastnilo se také prvé pohárové soutěže v Brníčku, kde zvítězilo. V tomto roce také 9 členů Sboru získalo odznak „Vzorný požárník II. stupně“.

Mládež pracovala dále pod vedením Marie Kupkové a Josefa Stejskala. Kroužek v této době měl 34 členů. V soutěži se družstvo starších žáků a žákyň umístilo na 3. místě, mladší žákyně na 1. místě.

V rámci zvelebení obce opravil Sbor kapličku u Nezbedových. Uspořádal ples a taneční zábavy. V tomto roce se také uskutečnil poprvé Dětský karneval.

V roce 1968 se provádí 11 cvičení. Sbor se účastní námětového cvičení s dálkovou přepravou vody na objekty JZD v Bludově. Účastní se pohárových soutěží v Brníčku, kde získává putovní pohár, soutěže o pohár MNV v Leštině, kde se umístí na 3. místě. V tomto roce je také prodáno vozidlo zn. Aero 150 a ve spolupráci s MNV a OIPO Šumperk, je z ČSD dílen v Šumperku zakoupeno speciální vozidlo RND. Částku 10.000,- Kč platí Sbor z vlastních prostředků, 6.000,- Kč poskytuje MNV a 10.000,- Kč OIPO. Je tak opět zvýšena akceschopnost Sboru, a to díky iniciativě členů Sboru, zejména Jaromíra Laštuvičky a Miroslava Puma.

Mládež se účastní okrskových soutěží a okresní soutěže, kde se družstvo žáků a žaček umísťuje na 3. místě a družstvo starších žáků na 3. místě. Činnost mládeže však již není celoroční, počíná se soustřeďovat na přípravy na soutěže. V rámci oslav Dne dětí je uskutečněna soutěž žáků a žaček.

Členové Sboru vypomáhají při výstavbě Sokolovny, provádějí opravu tělocvičny ve škole.

Po stránce kulturní je významné to, že v rámci Sboru vzniká hudební skupina Klub, později známější „Rumcajs – kapela“.

Ve Sboru vzniká v té době také myšlenka uspořádat vlastní pohárovou soutěž jako odezvu na kritiku dosavadního systému soutěží ČSPO – tzv. na sucho.

Dne 11.11.1968 umírá dlouholetý člen Sboru, významný funkcionář, vůdčí osobnost do roku 1939, Ferdinand Šnajdr. Byl členem od roku 1901, stálým členem výboru, kde vykonává funkci pokladníka, vzdělavatele. Byl i členem župního výboru XVII. župy Jana Huba, funkcionářem Moravské hasičské jednoty, Podporovací a úrazové pojišťovny v Brně, kde od roku 1924 do roku 1939 vykonával funkci starosty.

V roce 1969 v oblasti represe se provádí cvičení Sboru. Družstvo mužů se účastní soutěže v Hrabišíně, kde se umísťuje na 2.místě, soutěže v Brníčku, kde se umísťuje na 5.místě. K největším úspěchům však patří účast na Memoriálu J.Suka v Rýmařově, kde v konkurenci mužstev celé Moravy se umísťuje na 2.místě.

Pokud jde o mládež, družstva žáků a žaček se umísťují na okrskové soutěži v Hrabišíně na prvních místech a na okresní soutěži v Hanušovicích se žačky umísťují na 1.místě a žáci na místě 2. Po delší době se obnovuje činnost dorostu, když dorostenci vítězí na okrskové soutěži a na okresní soutěži v Lukavici se umísťují na 5. místě.

Koncem roku 1969 se vzdává dosavadní předseda Ladislav Kupka a novým předsedou je volen Josef Stejskal, který funkci vykonává až do roku 1977.

Závěrem k tomuto období nutno říci, že svého vrcholu a vysoké úrovně dosáhla práce s mládeží. Vůdčími osobnostmi na tomto poli byl ředitel školy Richard Dajčar, Miroslav Pum, Marie Kupková, Irena Dosedlová, Ladislav Kupka, Josef Stejskal a na úseku dorostu Jaromír Laštuvička. Jen díky jejich iniciativní a obětavé práci bylo dosaženo takových úspěchů, jak bylo vzpomenuto.

1970-1979

V roce 1970 družstvo pravidelně cvičí v přípravách na soutěže. V té době má Sbor již dvě družstva mužů, která se pravidelně zúčastňují soutěží. Je nutno se zmínit o soutěžích v Hrabišíně, Brníčku, Dolních Studénkách, kde je uspořádán i 1. ročník Memoriálu Jana Zajíce, kterého se zúčastnilo 6 družstev. Družstva se však zúčastnila i mimo náš okres, a to v Bruntále a Rýmařově.

Činnost mládeže je v tomto roce poněkud slabší a je nutno zaznamenat to, že okrskové soutěže se zúčastnilo družstvo chlapců a dívek.

Sbor i v tomto roce pomáhá TJ Sokol v dokončení přístavby Sokolovny.

V kulturní oblasti uspořádal Sbor ples, Dětský karneval a pod jeho záštitou se uskutečnil první ples důchodců. Uspořádal i zájezd pro své členy do Lednice a Hodonína.

Pokud jde o rok 1971, opět se pravidelně cvičí a Sbor zasahuje u dvou požárů. Dne 5.9.1971 je to při požáru Moravolen Sudkov a dne 15.9.1971 u požáru stohu v Sudkově. Jinak se družstva Sboru zúčastňují soutěží, a to okrskové, kde se muži umísťují na 6.místě a dorostenci vítězí, dále pak soutěží pohárových v rámci okresu i mimo něj. Na soutěžích v Brníčku a Rýmařově se družstvo umístilo na 3.místě, dále pak se zúčastnilo soutěží v Bruntále, v Dolních Studénkách i jinde. Dorostenci v tomto roce zvítězili na okresní soutěži.

Družstva žáků a žaček, pod vedením Marie Kupkové a Vojtěcha Jandy, se umístila shodně na 2.místě.

Dne 29.12.1971 opouští řady Sboru jeden z nejobětavějších členů – Jaromír Laštuvička. Byl členem Sboru od roku 1941, pracoval zpočátku jako zbrojíř, zde odpracoval množství hodin na opravách požárních vozidel a agregátů. Všestranně se zapojoval do práce Sboru, kdy patřil k těm, kteří odpracovali nejvíce hodin při přístavbě zbrojnice i jiných akcích. Pracoval ve funkci místopředsedy, člena revizní komise a dalších. Pracoval i jako referent dorostu a jeho zásluhou dosahoval Sbor úspěchů. Byl propagátorem soutěží s vodou, zastáncem atraktivních forem činností. Jeho zásluhou byl Sbor vyzbrojen speciálním vozidlem RND.

V roce 1972 se družstva Sboru zúčastnila okrskové soutěže v Novém Malíně, a to dvěma družstvy mužů a družstvem dorostu. Družstva mužů se umístila na 2. a 6.místě, družstvo dorostu zvítězilo, stejně tak v okresní soutěži a postoupilo na krajskou soutěž do Olomouce. Bylo to poprvé, kdy družstvo této kategorie se dostalo až do krajské soutěže a bohužel prozatím i naposled. Družstvo startovalo v tomto složení: Jaroslav Augustin, Zdeněk Janíček, Ladislav Kundera, Luděk Pospíšil, Pavel a Josef Schartel, Jaroslav a Miloš Tomášek, Zdeněk Ardoň. V přípravách na soutěž toto družstvo vedl Jaromír Laštuvička ml. Mimo to se družstva zúčastňovala pohárových soutěží v Bludově, Hrabišíně, Obědné, Libině, Novém Malíně, Dolních Studénkách a jinde, kde se vždy umisťovala na čelních místehc.

V oblasti práce s mládeží byla dvě družstva zapojena do soutěže. Družstvo žaček postoupilo do okresní soutěže, kde zvítězilo. Žačky se zúčastnily i Běhu hlídek v Brníčku, kde se umístily na 1.a 3.místě.

Dobrá práce Sboru se odrazila i v hodnocení soutěže „O nejlepší požární Sbor“. Dolní Studénky se umístily na 2.místě v okrese.

I v roce 1973 se Sbor zúčastňoval soutěží, a to okrskové ve Vikýřovicích, kde se družstva mužů umístila na 2. a 3.místě, pohárových v Brníčku, kde se umístila na 1.a 3.místě, Rýmařově a jinde.

Tento rok je rokem oslav 80 let trvání Sboru. Slavnostní schůze se konala dne 20.6.1973 a v rámci oslav byl uspořádán III. ročník Memoriálu Jana Zajíce.

Dne 4.10.1973 umírá jeden ze zasloužilých členů Richard Dajčar. Byl členem od roku 1946. Zpočátku pracoval ve funkci pokladníka a do roku 1949 ve funkci vzdělavatele. Ve výboru pracoval až do roku 1969. Je nutno mimo další záslužné práce vyzvednout zejména jeho aktivitu na poli práce s mládeží, v pionýrském kroužku Mladý požárník. Vždyť Základní škola, jejímž byl ředitelem, byla základnou mládeže, jaká neměla v rámci okresu obdoby.

V roce 1974 jsou zapojena družstva Sboru do soutěží v Bludově, Hrabišíně, Všechovicích a jinde.

Družstva mládeže soutěží na okrskové soutěži, družstvo žákyň vítězí a vítězí v okresním kole.

V září tohoto roku se uskutečňuje dokonce místní soutěž mužů, neboť v této době má Sbor již 3 družstva mužů.

I tento rok má však své smutné chvíle. Řady Sboru opouští další zasloužilí členové. Dne 11.1.1974 umírá nejstarší člen Sboru, čestný člen Sboru – Josef Hecl. Dne 13.2.1974 pak Karel Zamykal, který pracoval ve výboru. Dne 14.10.1974 pak umírá Jaroslav Kranich, člen od roku 1928, dlouholetý člen výboru, od roku 1950 do roku 1953 ve funkci náčelníka Sboru, v letech 1957 až 1958 ve funkci předsedy.

V roce 1975 se družstvo mužů umísťuje na okrskové soutěži na 8. Místě. Daleko lepších umístění dosahuje na pohárových soutěžích, kde jsou zapojena dvě družstva. Účastní se soutěží v Leštině, Bludově, Všechovicích, Dolních Studénkách, Dlouhomilově, Brníčku, Jeseníku, Rýmařově. Vždy se umísťují na čelných místech. K největším úspěchům patří umístění na soutěži v Rýmařově, kde z 90 družstev jsou na 4. místě, Všechovicích na 2. místě a v Jeseníku na 3.méstě, vždy ve velké konkurenci.

Mládež je rovněž zapojena do soutěží a na okrskové soutěži se žačky umísťují na 1. místě a žáci na 2. místě.

V tomto roce je rozhodnuto o likvidaci staré dvoukolové stříkačky, zejména z toho důvodu, že tuto není kde uskladnit. Je škoda, že tato se nezachovala, když bezesporu patří k dějinám Sboru.

V rámci kulturně-výchovné práce pořádá Sbor ples, Dětský karneval, Ostatkovou merendu, zájezd dětí do Polska.

Dne 30.3.1975 umírá dlouholetý předseda Sboru, později „Čestný předseda“ Jan Lipenský. Byl členem Sboru od roku 1923, pracoval dlouhá léta ve výboru, byl funkcionářem Okresního výboru, předseda okrskového výboru. Vždy se aktivně podílel na práci Sboru a za svoji aktivní práci byl vyznamenán celou řadou svazových vyznamenání.

I rok 1976 byl na činnost velmi bohatý. Družstva Sboru se zúčastňovala soutěží, kde dosahovala velmi dobrých výsledků. Muži se zúčastnili 13 pohárových soutěží a zvítězili v Bušíně, Leštině, Dlouhomilově, Rájci a Libině. Zúčastnili se dále soutěží v Dolních Kounicích, Jedovnici, Jeseníku, Uničově, Rýměřově, Bludově a Dolních Studénkách.

V práci s mládeží byla zapojena dvě družstva žáků pod vedením Gerolda Patsche a Ivo Laštuvičky. V soutěži se umístila na 3. a 4. místě.

Největšího úspěchu však dosáhlo družstvo dorostenek pod vedením Bohumíra Lokajíčka. Po vítězství v okrskové a okresní soutěži postoupilo toto družstvo do krajské soutěže v Novém Jičíně, kde opět zvítězilo a postoupilo poprvé v historii Sboru do celostátního kola, které bylo uspořádáno v Plzni. Družstvo bojovalo ve složení: Ludmila Mikušová, Věra Schartelová, Blanka Švestáková, Jana a Irena Kukulová, Ivana Winklerová, Iva Souralová, Jarmila Schartelová, Broňa Koblížková, Marie Jandová a Stanislava Jandová.

V oblasti kulturní práce je nutno zaznamenat ples na dvou sálech a poprvé vlastní oslavu MDŽ.

V roce 1977 dochází ke změně ve vedení Sboru, kdy dosavadní předseda Josef Stejskal odstupuje a novým předsedou je zvolen Bohumír Lokajíček.

Družstva Dolních Studének patří stále k nejlepším v rámci okresu. Zúčastňují se soutěží v Brníčku, Bohuslavicích, Dolních Studénkách, kde vítězí, v Bludově se umísťují na 2.místě, v Jeseníku na 3. místě, účastní se i soutěží v Rýmařově a poprvé i v Břidličné. V tomto roce byla také OV SPO v Šumperku uspořádána soutěž „O rekord okresu Šumperk“. Družstvo Dolních Studének se umístilo na 3.místě časem 38,9 vteřin – tehdy ještě se strojem PS 8.

Je pořádán ples, Dětský karneval, pouťová zábava, vlastní oslava MDŽ.

Rok 1978 je rokem generální opravy požárního vozidla RND, na které se aktivně podílela celá řada členů. Vozidlo bylo opravováno v zimních měsících tohoto roku v garáži Veřejného požárního útvaru v Zábřeze. V tomto směru byli nejvíce zapojeni: Ladislav Kovář, Bohumír Lokajíček, Zdeněk Žižka, Jaroslav Stojar, Gerold Patsch, Jiří Pavlík, Jaromír Laštuvička, Ladislav Kundera, Josef Člupný, Ivo Laštuvička, Pavel Nimmerrichter, Stanislav Ženožička, Vladimír Kamler a Milan Churavý.

I přes tyto problémy se družstvo mužů zúčastňuje soutěží, a to okrskové, kde se umístilo na 4.místě, celé řady pohárových soutěží, kde se umísťuje na čelných místech.

Pokud jde o mládež, pracují dvě družstva žáků, kdy starší žáci na okrskové soutěži vítězí a mladší se umísťují na 2.místě. Dorostenky po vítězství v obvodním kole vítězí i v okresní soutěži. Účastní se i krajské soutěže hlídek.

Dne 27.3.1978 umírá dlouholetý člen výboru Richard Hanousek. Vykonával funkci výcvikového referenta, později materiálně-technického referenta, byl i členem OV ČSPO.

V roce 1979 je zapojeno do soutěží jedno družstvo mužů, družstvo žen a jedno družstvo žáků.

Družstvo mužů zvítězilo na okrskové soutěži, na obvodové soutěži se umístilo na 2.místě. V pohárové soutěži v Brníčku získalo družstvo již popáté putovní pohár a tento se stal trvalým majetkem Sboru. Zvítězilo i na soutěžích v Leštině a Bohuslavicích. V Rájci se umístilo na 2.místě, v Dolních Studénkách na 3.místě a rovněž tak ve Světlé Hoře. Družstvo žen se po vítězství v okrskové soutěži v obvodovém kole umístilo na 2.místě. Nutno uvést, že v tomto roce došlo ke změně pravidel v soutěžích a tato se blíží požárnímu sportu.

Projevuje se stagnace na úseku mládeže, i když družstvo žáků se umísťuje na 2.místě v okrskové soutěži.

Poslední událostí tohoto roku je výroční členská schůze konaná dne 9.12.1979, kdy dochází ke změně ve vedení Sboru. Dosavadní předseda Bohumír Lokajíček odstupuje a novým předsedou je zvolen Milan Churavý, který tuto funkci vykonává do roku 1985.

Závěrem k tomuto období je nutno uvést, že Sbor odvedl kus práce v oblasti preventivní práce. Každoročně byly uskutečněny prohlídky obytných budov a to přispělo k tomu, že na území obce nebyl zaznamenán žádný požár.

1980-1993

V roce 1980 Sbor pravidelně cvičí v rámci obce i okrsku. Zúčastnil se celé řady pohárových soutěží, tak jak v minulých letech.

Je zahájena výstavba požární dráhy za Sokolovnou a je třeba vyzvednout iniciativu členů výboru, zejména Milana Churavého.

Při výroční schůzi v roce 1979 je přislíbeno Sboru nové požární vozidlo ze strany MěstNV v Šumperku. Na základě tohoto příslibu absolvuje předseda Sboru Milan Churavý celou řadu jednání jak s předsedou MěstNV v Šumperku, kde sám v té době je poslancem, Státní pojišťovnou v Šumperku i Ostravě i výrobcem n.p. Karosa Jaroměř. Výsledkem těchto jednání je to, že v březnu 1980 Jaromír Laštuvička, Jiří Vénos a Milan Churavý odvážejí objednávku do Jaroměře, kde jednají s ředitelem Karosy a vedoucím odbytu. Dne 10.7.1980 pak Jaromír Laštuvička přiváží nové požární vozidlo do Dolních Studének. Tím získává Sbor novou techniku – požární vozidlo Avie DVS 12 a požární agregát PS 12.

V důsledku toho dochází k úpravě zbrojnice, kdy je třeba zvýšit průjezdnost do zbrojnice a pořídit nová vrata.

V tomto roce se také výbor s plnou vážností zabývá situací na úseku mládeže. Je určen nový vedoucí Zdeněk Strnad, který ustavuje družstvo žáků. Je zapojeno do celoroční hry „Plamen“.

V roce 1981 se Sbor zúčastnil okrskové soutěže ve Vikýřovicích a devíti pohárových soutěží. Zvítězil na soutěži v Bušíně, Jeseníku, získal Pohár předsedy MěstNV v Šumperku na soutěži v Temenici, na 2.místě se umístil v Libině, Bohuslavicích. Jen 7 desetin vteřiny chybělo k tomu, aby se umístil na 3.místě v Břidličné.

Poněkud se zlepšila práce s mládeží. Oddíl byl zapojen do hry „Plamen“, zúčastnil se soutěží a branných závodů. Přece však jen nedosáhl takových výsledků, jak by tomu tradice nasvědčovala.

Byla dokončena požární dráha za Sokolovnou a poprvé v tomto roce se zde uskutečnil Memoriál Jana Zajíce. Uskutečnila se zde i soutěž OV SPO a OV ČSŽ – „O putovní pohár ČSŽ“.

Sbor získal od Krajské vojenské a ubytovací správy Olomouc dva požární agregáty PS 8. Dne 30.7.1981 bylo vyřazeno vozidlo RND.

V roce 1982 Sbor zasahuje u požáru rodinného domu v Králci, pokračuje ve výcviku a školení členů. V praktické činnosti se členové zdokonalují v přípravách na soutěže. Sbor se opět účastní celé řady soutěží. Na okrskové soutěži se družstvo umísťuje na 4.místě, účastní se 11 pohárových soutěží. Největších úspěchů dosahuje v Leštině, kde vítězí, v Libině na 2.místě, v Dolních Studénkách na 3.místě. Družstvo se účastní i dvou námětových cvičení, a to v naší obci a v rámci okrsku.

Nadále jsou problémy s mládeží, které se věnuje jen Zdeněk Strnad.

I v tomto roce je na požární dráze za Sokolovnou pořádána soutěž „O putovní pohár ČSŽ“, které se účastní 10 ženských družstev, a to i z družebního okresu Prievidza.

V oblasti kulturně-výchovné práce je uspořádán zájezd do Mikulova a Vranova nad Dyjí, ples, Dětský karneval, dva letní karnevaly a pouťová zábava.

V roce 1983 hned zpočátku zajišťuje Sbor organizačně okresní konferenci SPO.

Ve vlastní činnosti, mimo školení a výcviku, je družstvo zapojeno do vykonávání pohotovostí na Veřejném požárním útvaru v Šumperku. Družstvo se také účastní 13 pohárových soutěží, vítězí v Leštině a Dolních Studénkách, v dalších soutěžích se mu již tolik nedaří.

Ve hře Plamen je zapojeno družstvo starších žáků, je ustaveno družstvo mladších žáků pod vedením Zdeňka Adámka. Nedaří se ustavit kolektiv dorostu.

Sbor zabezpečuje opravu věže na hadice, tato je zakotvena na železnou traverzu. Pomáhá MěstNV v čištění nádrže na Krásném.

Dne 24.6.1983 pak Sbor slaví již 90 let svého trvání. Slavnostní schůze se účastní delegace OV SPO, vedená předsedou Zdeňkem Měrkou, delegace sousedních sborů, MěstNV v Šumperku, OIPO a organizací z Dolních Studének. Při této příležitosti je Sboru udělen čestný odznak „Za zásluhy“.

V tomto roce také řady členů Sboru opouští další dlouholetí členové. Dne 6.4.1983 umírá Bohuslav Horníček, člen od roku 1941. Po dlouhá léta pracoval ve Sboru, obětavě se zapojoval do práce Sboru. Dne 15.9.1983 umírá Jan Jílek, člen od roku 1940, rovněž dlouholetý člen výboru, jeden ze starších členů, kteří se vždy aktivně zapojovali do práce Sboru. Dne 24.10.1983 pak umírá Miroslav Švesták st., člen od roku 1941, vykonával v letech 1950-1954 funkci jednatele Sboru, patřil k nejaktivnějším při přístavbě zbrojnice.

V roce 1984 zasahoval Sbor při opakovaných záplavách vesnice. Bylo vypumpováno 28 sklepů a studní a výrazně tak byla občanům poskytnuta pomoc. Radou MěstNV v Šumperku bylo Sboru uděleno Čestné uznání za aktivní práci při živelných pohromách. Mimo to Sbor zasahoval při požáru rodinného domku v Postřelmově, když družstvo dorostenců, vracející se ze soutěže, zpozorovalo požár a tento před příjezdem požárního útvaru zlikvidovalo.

Družstva Dolních Studének se zúčastňovala pohárových soutěží a k největším úspěchů patří 1.místo v soutěži „O stříbrnou přilbu“ v Temenici, 2.místo v Hraběšicích, Brníčku a Dlouhomilově.

Podařilo se ustavit družstvo dorostenců pod vedením Milana Churavého. Toto družstvo se mimo dorosteneckých soutěží zúčastňovalo i pohárových soutěží. V dorostenecké pohárové soutěži, která se konala v Dolních Studénkách, se umístilo na 2.místě.

K lepší organizaci kulturních akcí bylo za účasti celé řady členů vyrobeno 40 zahradních stolů a přes 80 kusů laviček. K tomuto přispěla dobrá spolupráce s Českomoravskými eternitovými závody v Šumperku, kde jak stoly, tak lavičky, mohli členové o sobotách vyrobit. Je zde nutno jmenovat zejména Josefa a Antonína Stejskalovi, Jiřího Pavlíka, Jaromíra Laštuvičku a Stanislava Ženožičku, kteří prováděli svářečské práce. V tomto roce je také postaven stánek u Sokolovny pro úschovu materiálu a na tomto se nejvíce podíleli Josef a Antonín Stejskalovi a Karel Lakomý.

V roce 1985 zasahuje Sbor při požáru rodinného domku v Dolních Studénkách a prakticky před příjezdem požárního útvaru požár likviduje. Družstvo mužů a družstvo dorostu se účastní celé řady pohárových soutěží.

V tomto roce je zadán projekt nové elektroinstalace zbrojnice, aby tak mohlo být zabezpečeno vytápění zbrojnice v zimním období. Tento projekt je v průběhu tohoto roku a zejména příštího roku realizován. Ve spolupráci s MěstNV v Šumperku, občanským výborem, počíná výstavba parketu před Sokolovnou, kterou téměř beze zbytku zabezpečili členové Sboru. Zde je nutno vyzvednout práci zejména Josefa Schartela ml., Jana Švestáka, Rudolfa Macka a dalších.

Sbor spolupracuje i s dalšími složkami v rámci obce. V tomto roce v zájmu zabezpečení vyžití dětí v zimních sportech, zajišťuje dovoz ocelového lana z Frýdku-Místku pro lyžařský vlek TJ Sokol.

I v tomto roce dochází ke ztrátám v řadách členů Sboru. Dne 14.4.1985 umírá dlouholetý člen Sboru František Dosedla. Vykonával funkci jednatele Sboru a jiné, vždy se aktivně podílel na práci Sboru.

Dne 26.7.1985 umírá zasloužilý člen Sboru Miroslav Pum. Byl členem od roku 1945, pracoval v mnoha funkcích ve výboru. S jeho jménem je spojena výchova mládeže a celá řada úspěchů, kterých bylo na tomto úseku dosaženo. Vykonával i funkci předsedy komise mládeže OV ČSPO, za svoji obětavou práci byl vyznamenán v roce 1982 odznakem „Za mimořádné zásluhy“.

Dne 7.11.1985 pak umírá Karel Lakomý, který se vrátil do vesnice a hned se zapojil do práce Sboru. Zejména v posledních letech i přes problémy se svým zdravotním stavem pomáhal při akcích na údržbě zbrojnice, kulturních akcích. Byl členem výboru.

V závěru roku 1985 dochází opět ke změně ve vedení Sboru, kdy dosavadní předseda Milan Churavý odstupuje a novým předsedou je zvolen Stanislav Ženožička, který tuto funkci vykonává do roku 1991.

V roce 1986 jsou do soutěží dospělých zapojena dvě družstva mužů, které se zúčastnila 13 pohárových soutěží. V požárním sportu se družstvo umístilo na 8.místě, v pohárových soutěžích pak nejlepší umístění dosáhlo na soutěži v Nemili - 3.místo, v dalších soutěžích se umístilo 4.-8.místě. Bylo to dáno tím, že daleko víc družstev se počalo požárním sportem zabývat a špička se vyrovnala.

Pokud jde o mládež, do soutěže jsou zapojena dvě družstva žáků. V pohárové soutěži se žáci umístili na 1.místě. Tato soutěž byla uspořádána JZD Bludov na dráze v Dolních Studénkách. Obětavě se této práci věnuje Zdeněk Strnad.

Do soutěže je zapojeno družstvo dorostu, které se rovněž zapojuje do pohárových soutěží. V tomto roce však již svoji činnost v této kategorii končí.

Je pokračováno v opravě elektroinstalace, zbrojnice je z důvodu zateplení přepažena na dvě části, z nichž pouze jedna bude v zimním měsíci vytápěna. Je rovněž pokračováno ve výstavbě parketu.

Mimo obvyklých kulturních akcí je uspořádán zájezd pro členy do Slušovic.

Dne 22.6.1986 umírá dlouholetý člen Sboru Jiří Vénos st. Je členem od roku 1950, dlouhá léta pracoval ve výboru a i když patřil ke starším členům, do poslední chvíle se aktivně práce Sboru zúčastnil.

I v roce 1987 vyvíjel Sbor aktivní činnost. Družstvo mužů bylo zapojeno v soutěžích. Zúčastnilo se 13 soutěží a nejlepšího umístění dosáhlo na soutěži v Hraběšicích a Temenici, kde se umístilo na 3. místě, na silně obsazené soutěži v Břidličné na 4.místě.

Snad poprvé v historii se nepodařilo do soutěže zapojit žádné družstvo mládeže, a to ani žáky ani dorostence.

Nespočetně hodin bylo odpracováno na dokončení elektroinstalace, zednicích pracech ve zbrojnici, provedena údržba požárního vozidla Avie, které bylo znovu nastříkáno.

V roce 1988 se Sbor účastní námětového cvičení v Rapotíně. V prvém kole požárního sportu se družstvo Sboru umístilo na 3.místě, zúčastnilo se řady pohárových soutěží. Na 1.místě se umístilo na soutěži v Klášterci, na 2.místě v Rohli, na 3.místě v Dolních Studénkách a Chromči.

Přestože podmínky pro práci s mládeží v rámci Sboru byly, opět se nepodařilo zapojit žádné družstvo do soutěže.

V tomto roce bylo také rozhodnuto vybudovat sklad za zbrojnicí, neboť starý dřevěný sklad již dosloužil. Díky iniciativě poslance MěstNV za Sbor, Milana Churavého, se podařilo v závěru roku zajistit od MěstNV v Šumperku stavební materiál.

V roce 1989 se opět Sbor zdárně vyrovnal se všemi úkoly, které na něho byly kladeny.

Družstvo mužů bylo tak jako v minulých letech, zapojeno do soutěží, zúčastnilo se i námětového cvičení. Zvítězilo na okrskové soutěži, zúčastnilo se i okresní soutěže. V pohárových soutěžích dosahovalo střídavých úspěchů. Mezi největší patří 1.místo v Dlouhomilově, 3. Místo v Brníčku a 4. Místo v Břidličné.

Podařilo se ustavit družstvo dorostu pod vedením Milana Churavého, které se rovněž zapojilo do soutěží. Zúčastnilo se jak jarního kola, tak i podzimního branného výcviku. Na pohárových soutěžích dosáhlo družstvo dorostu největšího úspěchu ve Štítech, kde se umístilo na 2. místě a k úspěchům patří i 5. místa ze soutěží v Brníčku a Dolních Studénkách.

Dne 14.6.1989 umírá dlouholetý nejstarší člen Sboru Josef Žižka ve věku 90 let. Patřil k aktivním členům, vždy se zapojoval do práce Sboru. Členem byl od roku 1923.

Dokončena byla stavba skladu za zbrojnicí, kde členové odpracovali 1 640 hodin. Je nutno vyzvednout práci všech členů, kteří se na této akci podíleli. Zejména pak Josefa Schartela, Jana Švestáka, Miroslava Kostrona, Rudolfa Macka, Jiřího Pavlíka, Jaromíra Laštuvičky, Jiřího Vénose, Josefa Stejskala, Ladislava Kupky, Jaroslava Stojara, Zdeňka Strnada, Zdeňka Mikuše, ale i mladších členů Jaromíra Laštuvičky ml., Antonína Skoumala, Michala Strnada, Milana Kupky, Miloše Zrcka a dalších.

V roce 1990 se Sbor zúčastnil námětového cvičení s dálkovou přepravou vody s převýšením a dále zasahoval při polním požáru v Dolních Studénkách. Družstvo mužů společně s družstvem dorostu se zúčastňovalo pohárových soutěží. Družstvo mužů dosáhlo nejlepšího umístění v Hraběšicích, kde se umístilo na 1.místě, v Brníčku na 2.místě, v Bludově na 3.místě a rovněž tak v Libině.

Družstvo dorostenců se v celoroční činnosti umístilo na 6.míst. V soutěži „O putovní pohár komise mládeže“ po 1.místě ve štafetě jen nezdařený požární útok odsoudil toto družstvo na 3.místo. V pohárových soutěžích se nejlépe umístilo na soutěži dospělých v Dlouhomilově, kde se umístilo na 1.místě a v Hraběšicích na 2.místě.

V tomto roce byl místo „Memoriálu“ uspořádán 1. Ročník soutěže „O putovní pohár ZO Dolní Studénky“.

V kulturně-výchovné práci byl pořádán ples, dětský karneval, ostatková merenda, pouťová zábava, dva karnevaly, zájezd do Bratislavy a Znojma. Dne 1.12.1990 se konala akce pro důchodce „ a léta běží“.

Dne 17.4.1990 opustil řady Sboru Miroslav Švesták, obětavý člen, dobrý kamarád, ve stáří 38 roků. Od roku 1972 pracoval ve výboru a všestranně se zapojoval do práce jak v soutěžním družstvu, tak při kulturních a brigádnických akcích. Dne 14.9.1990 umírá František Stojar, který byl členem od roku 1921, pracoval dlouhá léta ve výboru a patřil k aktivním členům.

V roce 1991 družstva Sboru pokračovala v práci při výcviku, a to zejména při přípravách na soutěže. Na 1. místě se družstvo mužů umístilo na soutěži v Dlouhomilově a Hraběšicích.

Byla věnována pozornost i technice a výstroji. Péči o vozidlo a agregáty převzali mladí členové Jaromír Laštuvička ml. a Miloš Zrcek. Byla provedena generální oprava PS 12.

Pracují již dvě družstva dorostu, která pracovala pod vedením Milana Churavého. V celoročním vyhodnocení skončilo družstvo dorostu na 4.místě. tato družstva se zúčastňovala i pohárových soutěží dospělých. Nezřídka se soutěží zúčastňovala 3 družstva z Dolních Studének. V Hrabišíně dokonce 4 družstva, když v soutěži veteránů družstvo Dolních Studének zvítězilo.

Sbor uspořádal mimo svých tradičních akcí jako jsou ples, dětský karneval, dva letní karnevaly, i zájezd do Prahy pro své členy.

Problémem se začíná stávat pořádání akcí na parketu před Sokolovnou, když jednotlivci se podávají stížnosti na hluk apod.

Koncem roku 1991 odstupuje z funkce dosavadní předseda Stanislav Ženožička a do funkce předsedy je opět zvolen Milan Churavý.

Rok 1992 se nijak nevymyká předchozím letům. Velmi dobrá práce je odvedena na úseku represe. Družstvo mužů se zúčastnilo okrskové soutěže v Bludově, kde se umístilo na 3. místě s nejlepším časem požárního útoku. Zúčastnilo se i okresní soutěže, kde jen hadice o 30 cm kratší je odsunula z čelného pořadí. V pohárových soutěžích dosáhlo nejlepšího umístění na soutěži v Bušíně, kde se umístilo na 2.místě a v Dolních Studénkách, kde se umístilo rovněž na 2.místě. Soutěží se zúčastňovala dvě družstva mužů, nezřídka i družstvo dorostu.

V celoroční činnosti jsou zapojena dvě družstva dorostu. V tomto roce se prvé družstvo umístilo na 3.místě a druhé družstvo na 6.místě. V soutěži hlídek se družstva umístila na 2. a 3.místě. Je to dobrý základ pro rok 1993. Na pohárové soutěži dorostu se družstvo umístilo na 3.místě.

Na údržbě zbrojnice bylo odpracováno nemálo hodin, provedeno bylo přestříknutí fasády.

Byly uskutečněny tradiční akce, když zejména s karnevalem byly určité problémy. Dlouholetá spolupráce s TJ Sokol Dolní Studénky dostala povážlivých trhlin. TJ odmítla Sboru zapůjčit areál a sociální zařízení. Přesto byla akce se svolením majitelů pozemků uskutečněna. V průběhu roku pak přece jen došlo k úpravě vztahů a s TJ byla podepsána dohoda o spolupráci.

I počátek roku 1993 zastihuje Sbor v plné práci. Byly již uspořádány tradiční kulturní akce začátku roku, a to ples a dětský karneval, ostatková merenda. Sbor se intenzivně připravuje k oslavám svého 100letého jubilea.

A jak dopadly oslavy 100. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v obci? Předně třeba říci, že tyto oslavy byly uspořádány ve dnech 25. až 27. června roku 1993 a současně s tím proběhl i sjezd rodáků a přátel obce Dolní Studénky, když ve spolupráci s obecním úřadem bylo rozhodnuto o konání tohoto sjezdu rodáků. Dá se říci, že asi dva roky se tato akce připravovala a hlavní kus práce pak byl odveden až bezprostředně před akcí a během této akce. Jak tato akce proběhla, je nejlépe patrno ze vzpomínek tehdejšího starosty Sboru dobrovolných hasičů Milana Churavého, který bezprostředně po této akci sepsal všechny události, které s touto akcí souvisely. Z jeho zápisků citujeme:

„Bylo rozhodnuto o tom, že bude vydána brožurka k 100. výročí založení SDH. Toto jsem si vzal jako starosta Sboru na starost. Od listopadu 1992 jsem studoval veškeré možné materiály, které má Sbor k dispozici od svého založení. Zpočátku jsem měl pouze knihy zápisů, které jsem snad denně pročítal a dělal si poznámky, které jsem později využil. Nešlo mi do hlavy, že bychom měli tak málo materiálu. Jeden večer, to již v prosinci, jsem šel do zbrojnice s tím, že prohledám všechny skříně, jestli se mi nepodaří něco najít. Objevil jsem přímo „poklad“ – veškerou dokumentaci od roku 1945, kterou zde v pořadačích zanechal někdejší jednatel Ladislav Kupka. Tak jsem měl skutečně již všechno dostupné k dispozici. V lednu 1993 jsem začal psát prvou verzi brožury. Byla ustavena na výborové schůzi redakční rada ve složení Josef Stejskal, Jiří Vénos, Jaromír Laštuvička st., Pavel Nimmerrichter. Této jsem prvou verzi předložil někdy v únoru roku 1993. Na základě některých připomínek byla brožura doplněna a znovu jsem ji přepsal. Chtěl jsem zabezpečit, aby byla maximálně objektivní a měla formu. Vyhledal jsem svého přítele ing. Janíčka z Bludova, o kterém vím, že zpracovával několik takových brožur. Zpracovanou verzi jsem mu dal, aby si ji přečetl a zkorigoval. Musím říct, že jeho mínění mi velmi pomohlo v konečné fázi. Byl jsem rád, že jeho mínění bylo takové, že materiál je vysoce historicky přesvědčivý. Pak už nic nebránilo tomu, aby byla brožura vytištěna. Rozčarování však nastalo, když jsem schůzi seznámil s tím, že náklady na vytištění by znamenaly částku 15.000,- Kč. I toto se však vyřešilo. Ve spolupráci s Danou Provazníkovou jsme přišli na nápad vydat brožuru v nákladu 500 ks za použití kopírky obecního úřadu. Za pomoci Pavla Nimmerrichtera se sehnal papír, rozhodlo se, že se bude zakupovat z prostředků Sboru náplň do kopírky a práce začala. V této době celou brožuru k přípravě na tisk připravila Dana Provazníková. Bez její ochoty by těžko vznikla. Sám jsem pak, s výjimkou jednoho dne, kdy se mnou byl Jaromír Laštuvička, brožuru vytiskl. Svázána a ostřižena pak byla v tiskárně, zase díky Daně Provazníkové. V květnu 1993 byla hotová a dána do prodeje za částku 10,- Kč.

Již v roce 1992 nám byl jasný program oslav. Na pátek 25. 6. 1993 jsme plánovali kladení věnců ve spolupráci s obecním úřadem, na sobotu pak soutěž hasičských družstev a soutěž veteránů. Večer pak přátelské posezení před Sokolovnou s tím, že zde budou hrát dvě hudby, a to taneční a country. V neděli pak měla být slavnostní mše svatá, turnaj v odbíjené, odpoledne vystoupení jazzové hudby s Helenou Soklovou a cimbálové muziky Petra Olivy s Jožkou Černým. Mimo to ještě dopoledne výstavka kronik a fotografií ze života obce a Sboru.

Zde bych chtěl říci, že velký kus práce pro budoucno a zachování vzpomínek udělal Ladislav Kupka, který zpracoval fotografie všech 20 ročníků Memoriálu Jana Zajíce a vznikla tak krásná alba.

Koncem března 1993 byla ustavena komise pro přípravu. Za Obecní úřad zde byli starosta Josef Stejskal, František Dolníček ml., Vlasta Sršňová, za Sbor já, jako starosta, Jaromír Laštuvička a Zdeněk Strnad. Dohodli jsme vydání společných pozvánek, plakátů, věnců a celého programu.

Slavnostní dny se rychle přibližovaly. Mezi tím i Obec vydala brožuru u příležitosti sjezdu rodáků a rozeslala pozvánky všem, o kterých věděla kde aktuálně žijí. Měl jsem velké obavy, zda všechno zvládneme, neboť jsme již předem vyloučili účast jiných složek. Věřil jsem však, že v této situaci převládne chuť táhnout za jeden provaz a že se snad všechno podaří.

Hned zjara byla uspořádána brigáda, natřeno zábradlí dráhy, spraven chodník u zbrojnice, postavena buňka, která sloužila později k prodeji. Byla zakoupena za 1.000,- Kč a zajistil ji Jan Švesták. Velký kus práce zde odvedli Josef Schartel, který buňku natřel, a ve spolupráci s Jiřím Pavlíkem ji uvedli do stavu, za který jsme se nemuseli stydět. Pomáhali jim při tom Zdeněk Mikuš, Josef Stejskal, Ivo Laštuvička a další.

Problémem, kterým jsme se zabývali dosti často, bylo postavení pódia před Sokolovnou tak, aby zde mohly hrát současně dvě hudby. I tady se však projevila naše akceschopnost. Lešenářské trubky zajistil Jan Švesták, krytinu Josef Stejskal ve spolupráci s Ladislavem Kunderou a Josefem Člupným z Bělidla. Týden před akcí, vlastně 14 dnů, se začalo se stavbou. Zde opět velký kus práce odvedl Josef Schartel, Jan Švesták, Jiří Pavlík, Miroslav Kostron, Zdeněk Mikuš, Antonín Stejskal, Stanislav Ženožička a další. Konečnou podobu pak pódiu dal Josef Stejskal. Bylo opravdu důstojné a je škoda, že nemůže stát stabilně.

Pokud jde o další zařízení, počítali jsme se stoly a lavičkami, které jsme vyrobili a vypůjčili jsme si i stoly a lavičky v Chromči. Odvoz zajistil Rudolf Macek s traktorem ZD Bludov. Dovezly se i židle z Kolšova na sál Pivnice, kde byla plánována schůze a slavnostní zahájení Sjezdu rodáků. Na tomto se podílelo družstvo mládeže a mužů, jehož členové tento dovoz zajistili.

Pozornost jsme věnovali rozdělení funkcí na této akci s tím, aby byla maximálně a jednoznačně rozdělena odpovědnost. I tak jsme si byli vědomi společně s Josefem Stejskalem, že povinností budeme mít jak on, tak já, hodně. Dnes, už po akci, však mohu potvrdit, co jsem prohlásil – s takovým mančaftem se dá děla úplně všechno. Nebylo za ty 3 dny člověka, který by okamžitě nesplnil nějaký požadavek či žádost, která se samozřejmě týkala akce jako takové.

Tak už v pátek nastoupili všichni členové výboru a další, kteří měli vycházkové uniformy. V půl šesté se u zbrojnice přidala i 3 družstva ve cvičných uniformách, 2 družstva mužů a jedno družstvo dorostenců. Společně jsme pak pod vedením velitele Sboru Jiřího Vénose odešli ke kostelu, kde jsme se sešli i se členy zastupitelstva a občany, kteří se rovněž zúčastnili kladení věnců u pomníku padlých v I. světové válce, na hřbitově u pomníku padlých ve II. světové válce a uprostřed hřbitova u kříže. Věnce nesli muži ve cvičných uniformách a položili jsme je společně s Josefem Stejskalem.

Po kladení věnců jsme odešli do sálu Pivnice, kde od 19 hodin začala schůze Sboru. Schůzi vedl Jiří Vénos, v čestném předsednictvu pak zasedli náčelník Okresní správy požární ochrany ing. Kučera, starosta OSH Šumperk ing. Ošťádal, vedoucí inspektor OSH Karel Paciorek, já jako starosta Sboru, Zdeněk Žižka, dlouholetý a zasloužilý člen Sboru, Irena Dosedlová, zasloužilá členka a Antonín Kvapil, jeden z nejstarších členů Sboru Samozřejmě nechyběl Josef Stejskal jako starosta obce.

Schůze se dále zúčastnili zástupci společenských organizací z obce, členové Rady obecního zastupitelstva, přednosta Okresního řadu ing. Jílek, zástupci deseti organizací SDH z Nového Malína, Sudkova, Kolšova, Chromče, Bludova, Brníčka, Dlouhomilova, Temenice, Bratrušova a Vikýřovic.

Po zahájení jsem přednesl slavnostní projev, kde jsem prošel známou historii Sboru od samotného založení po jeho současnost. Po tomto projevu byli vyznamenáni členové Sboru jak o tom svědčí zápis. Našemu Sboru pak byl předán dar obecního úřadu – pohár na památku doprovázený peněžitým darem 1.500,- Kč a odznak Za mimořádné zásluhy, který udělilo Sboru Ústředí hasičů v Praze. Se slavnostními zdravicemi pak vystoupili František Dolníček, místostarosta obce, ing. Ošťádal, ing. Kučera a za všechny okolní Sbory Bedřich Nesrsta.

Po schůzi pak byla podána všem večeře a následovala zábava s živou hudbou, jejímž členem byl i člen výboru – Pavel Nimmerrichter. V družné a pospolité atmosféře zábava pokračovala až do druhé hodiny ranní, kdy byla ukončena abychom se připravili na hlavní část oslav.

Už od 8.30 hodin jsme byli v plné pohotovosti na cvičišti za Sokolovnou. Všichni, kteří byli zapojeni do stánků, již měli napilno. K tomu se však ještě vrátím. V 10 hodin začala soutěž hasičských družstev, které se zúčastnilo celkem 17 družstev, z toho 3 domácí. Přesně o půl druhé byla zahájena soutěž veteránů, které se zúčastnilo celkem 10 družstev. Já jsem pak již od půl čtvrté nebyl přítomen, protože společně s Josefem Stejskalem jsme zahajovali Sjezd rodáků. Soutěž vyhodnotil Jaromír Laštuvička st. jako místostarosta a velitel soutěže Jiří Vénos. Jaromír Laštuvička se poté ujal organizace přestěhování zařízení před Sokolovnu a přípravu areálu na večer. Pomáhali mu v tom všichni zúčastnění včetně mladých členů, kteří cvičili.

Zde trochu odbočím od oslav založení Sboru ke Sjezdu rodáků, který byl prakticky jejich součástí. Když jsem přišel na sál, byl naplněný doslova až po dveře. Měl jsem celým odpolednem provádět a ještě v té době jsem vlastně nevěděl, jak jednotlivé body  programu propojit a vést. Již dopředu jsme byli domluveni, že si připravíme průřez dějinami obce a mezi tím budou jednotlivá vystoupení dětí. Program samotný připravila Vlasta Sršňová ve spolupráci s ředitelkami mateřských škol, Helenou Soklovou a dalšími.

Kdyby občané a rodáci věděli, že tento program nikdy nebyl zkoušen, asi by tomu nevěřili. Vlastně jsme měli přichystánu pouze kostru. Věřil jsem, že vše dobře dopadne a jak se mi později svěřil starosta obce, právě na mě se uklidnil po mém vstupu do sálu. Já jsem totiž již od rána mluvil do mikrofonu na soutěži, kterou jsem komentoval, a měl jsem pocit, že mě již nic nemůže překvapit.

Před slavnostním zahájením hrála k poslechu Rumcajs kapela, která se v té době už scházela jen příležitostně při akcích v obci. Sjezd rodáků byl zahájen hymnou, poté jsem přivítal přítomné a uvedl starostu obce, aby vzápětí zazněla z balkónu píseň „Moravo, Moravo“ hraná chlapci z Dolních Studének. Po krátkém vstupu z historie obce následovalo vystoupení Mateřské školy v Dolních Studénkách. Vystoupení dětí jsou vždy působivá a bezprostřední, a tak tomu bylo i nyní. Na děti navázala báseň v přednesu Pavly Kubíčkové, vystoupení Vojty Kočího na housle a žesťového kvintetu. Velmi působivé, až to vhánělo slzy do očí, bylo vystoupení dětí z Mateřské školy v Králci. Již tradičně dobře připravené vystoupení paní učitelkou Kouřilovou vyvrcholilo překvapením, když se děti seběhly okolo ozdobeného koše, klekly, vytáhly každé jednu květinu, se kterou se rozeběhly mezi občany a rodáky a podarovaly je. Finále programu pak obstaral dětský sbor pod vedením Heleny Soklové. Byl to ucelený blok trvající asi 30 minut. V tomto směru je třeba Heleně Soklové a učiteli Rýznarovi poděkovat. Vystoupila také děvčata s tanečním číslem pod vedením paní Sitové. Blížil se závěr, o kterém jsme před zahájením, a to již dávno před ním, nespočetněkrát diskutovali. Přiznám se, že to byl můj nápad, aby na závěr zahrála Rumcajs kapela skladbu „Ta naše písnička česká“, kterou zazpívá Helena Soklová a dětský sbor s ní bude zpívat refrén. Ani já jsem však netušil, jaký bude mít tento závěr účinek. Jednak se všichni přidali, což jsme čekali, ale navíc jsme přivedli téměř celý sál k slzám. Ani nám samotným nebylo do smíchu, protože to byl velice silný a působivý okamžik. Neslyšel jsem za celou dobu oslav, ani po tom, že by se někomu toto vystoupení a program nelíbil. Všichni jej velice chválili, stejně jako vystoupení přednosty Okresního úřadu ing. Jílka, který rodáky a občany před skončením programu přátelsky pozdravil.

A už jsme zase zpátky před Sokolovnou. Hrál Albatros a skupina Náhoda z Mohelnice. Přes nepřízeň počasí, kdy zejména v sobotu dopoledne i večer byla zima jako by ani nezačínalo léto se přátelského posezení zúčastnilo více jak 300 občanů a rodáků obce. Mezi nejstarší patřila Františka Říhová, která vydržela bezmála do 22 hodin. I té se posezení se známými a přáteli velice líbilo. O veškeré občerstvení se starali opět členové Sboru, stejně jako o organizační věci.

Nedělní ráno začalo malým turnajem v odbíjené, kterého se zúčastnila 4 družstva hráčů složená ze současných i dřívějších hráčů z Dolních Studének. Svým svižným tempem přispěl k oživení celého nedělního dopoledne a přilákal mnoho místních fanoušků. Od 9.15 hodin začala slavnostní Mše svatá před plně zaplněným kostelem. Hned po jejím ukončení byly otevřeny dveře do školy, kam zamířily spousta lidí zavzpomínat si na školní léta a prohlédnout si školu. Byla otevřena i výstavka kronik a fotografií ze života obce a Sboru dobrovolných hasičů. Všichni jen litovali, že 2 hodiny na prohlídku jsou velmi málo. I proto bylo rozhodnuto ponechat prozatím panely i s kronikami na obecním úřadě a v podzimních měsících otevřít výstavku znovu, tentokrát alespoň na dva dny.

Nedělní odpoledne začalo o půl druhé koncertem Old time jazzband Velké Losiny, dříve Loučná, se zpěvačkou Helenou Soklovou. Počasí se přeci jen umoudřilo a tak bylo vystoupení občany hojně navštíveno. Hned poté, od 15. hodiny začal koncert cimbálové muziky Petra Olivy z Brna. I když původně ohlášený Jožka Černý již s kapelou nezpíval, plně ho nahradil Roman Zavadil o čemž svědčily velký potlesk a spokojenost diváků.

O půl páté koncert skončil, a co teď? Lidem se vůbec nechtělo domů a tak došla naplnění předběžná dopolední domluva mezi Josefem Stejskalem a pány Štěpánem Čermákem, Pavlem Nimmerrichterem, Miroslavem Langrem a Jiřím Soklem a kteří pod taktovkou Rumcajs kapely obstarali závěr celých tří dní, a to až do té doby, než začalo krátce před 18. hodinou pršet.

I v neděli tak pokračovala perfektní práce všech zúčastněných členů Sboru. Vzpomínám si jen na okamžik, kdy se začalo nedostávat stolů a laviček. Během čtvrt hodiny zejména členové mladých družstev vše zajistili. Stačilo skutečně jen jedno slovo.

Musím se vrátit k myšlence, jíž jsem si nespočetněkrát opakoval po skončení oslav. A to, že s lidmi, kteří přiložili ruku k dílu, se dá dělat úplně vše. A to bez nadsázky od těch nejmladších až po již zasloužilé, ale stále aktivní členy Sboru. U dobrovolného vstupného se vystřídali Zdeněk Žižka, Zdeněk Janíček, Antonín Stejskal, Jaroslav Šilar. Během soutěže velice pomohli organizačně Jaroslav Stojar a Bohumír Lokajíček, práce zapisovatelské prováděl Milan Kupka, soutěž vedl Jiří Vénos, rozhodčími byli Jaromír Laštuvička, Václav Matura a Gabriel Krobot, ve stánku s pivem Jan Švesták, Rudolf Macek, Pavel Nimmerrichter, Jaroslav Augustin, a to po oba dny. Likéry prodával Josef Schartel, Jiří Pavlík, Věra Laštuvičková, Jaroslava Pavlíková a Jaromír Laštuvička.

Samostatnou kapitolou je stravovací skupina, na jejíchž bedrech ležela snad největší porce práce. Vedoucím byl určen Zdeněk Strnad, dále pak zde po celé 3 dny pracovali Zdeněk Adámek, Zdena Schartelová, Eva Kvapilová, Stanislava Churavá, Irena Ženožičková, Petr Schartel, Antonín Kvapil. Zejména Zdena Schartelová na sobě nesla tíži veškeré přípravy. Při té jí samozřejmě pomáhali i všichni ostatní. Přišla například s návrhem zakoupit vepře a z toho udělat veškeré jídlo. Nakonec to dopadlo tak, že byli zakoupeni vepři dva. Zabíjačku provedl Ivo Kundera za pomoci Zdeňka Mikuše, Jiřího Pavlíka a Ivo Laštuvičky a pochopitelně nechyběl ani Zdeněk Strnad. Už v pátek odjely ženy do školní kuchyně, ve které v té době pracovala Zdena Schartelová, připravovaly kuřata, vepřové řízky a sekanou. Ivo Kundera pak zase ve spolupráci se zmíněnými Pavlíkem, Laštuvičkou a Mikušem připravil jitrnice, prejt, domácí klobásy a ovar. Všechno se pak za velmi mírné ceny prodávalo po oba dny, jak při soutěži, tak během pořadu Sjezdu rodáků. Sám jsem měl nesmírné obavy o to, aby se nic nezkazilo, zejména s ohledem na předpověď počasí. Dnes už můžu říci, že se téměř vše prodalo a navíc po tyto dny bylo zajištěno stravování členů Sboru, kteří aktivně pracovali během akce. Skutečně se skláním před vynaloženým úsilím stravovací skupiny i všech prodávajících. Musím ještě připomenout ty, kteří prodávali cukrovinky a zajišťovali další věci. Cukrovinky prodávali a kolem štěstí točili Miroslav Kostron, Zdeněk Mikuš, Ivo Laštuvička. Brožury prodávala Draha Schartelová, o finance se staral Stanislav Ženožička. Myslím, že tato akce byla skutečně velmi dobře organizačně zvládnuta.

Zajištěna byla i tombola z darů, které věnovali sponzoři, kdy je třeba jmenovat firmu Drupok Jiří Miler, cestovní kancelář Melmina tour Milan Minář, OSA Šumperk, Antonín Pelíšek, Ivan Krejza, Ludvík Hruška, kteří se podíleli na vydání brožury, případně na cenách na soutěž. V neděli odpoledne pak byly draženy dary věnované sponzory Adolfem Pelarem, Františkem Vojáčkem, ZD Bludov, paní Březinovou a Zdeňkem Hudosem.

Je třeba také připomenout, že družstvo veteránů ve složení Jaromír Laštuvička, Miroslav Kostron, Ivo Laštuvička, Miroslav Chládek, Stanislav Ženožička, Ladislav Kundera, Zdeněk Mikuš a já jsme byli sponzorováni firmou Guriča-Bílovský, tehdejšími majiteli Pivnice a všichni členové družstva měli neomezenou konzumaci po celou sobotu. V pondělí poté, co byla poslední hadice, židle a talíř uklizeny, byli členové družstva s technickým vedoucím Josefem Schartelem pozváni na závěrečné vyhodnocení, kde byla podána bohatá večeře s neomezenou konzumací piva a rumu.

V pondělí 28. 6. 1993 si většina zúčastněných ať již z organizační čety, tak soutěžních družstev vzala dovolenou. Od 9 hodin započal úklid a nutno říci, že díky příkladnému přístupu se podařilo do 15. hodiny uklidit vše, aniž by bylo patrno, že by byla nějaká akce.

Je možné, že jsem něco zapomenul, zážitků bylo tolik a každý si odnesl něco. Nicméně je to jen moje osobní vzpomínka, kterou mám za to, že je nutno zaznamenat. Byl jsem jeden z těch, kteří byli přímo v centru tohoto dění. Jsem rád, že se ukázala schopnost lidí táhnout za jeden provaz a podle toho vypadal i výsledek. Myslím, že se nemusíme stydět za to, co jsme ve spolupráci s obecním zastupitelstvem udělali. Vždyť i členové zastupitelstva se aktivně podíleli na organizaci těchto dnů. František Dolníček zabezpečoval veškerou elektroinstalaci, Jiří Sokl zajišťoval ozvučení, Vlasta Sršňová přípravu programu, Jaroslav Soural zabezpečoval pokladnu. Skutečně se skláním před vynaloženým úsilím stravovací skupiny i všech prodávajících. Musím ještě připomenout ty, kteří prodávali cukrovinky, zajišťovali další věci, a to Miroslav Kostron, Zdeněk Mikuš, Ivo Laštuvička. Brožury prodávala Draha Schartelová, o finance se staral Stanislav Ženožička. Myslím si, že organizačně jsme to zvládli velmi dobře“

Tolik citace ze zápisků tehdejšího starosty Sboru, p. Milana Churavého.

1993-1997

V roce 1993 samozřejmě mimo již shora popsaných oslav je třeba se zmínit i o další činnosti, kterou Sbor dobrovolných hasičů vykonal. Naposledy ještě v tomto roce pokračovaly preventivní prohlídky obytných domů v rámci obce. Bylo prohlédnuto celkem 232 obytných domů, bylo zjištěno 6 závad a tyto závady byly předány obecnímu úřadu k přijetí dalších opatření. Pokud se týká represivní činnosti, členové družstev pravidelně cvičili v přípravách na soutěže, byla věnována pozornost údržbě techniky a její akceschopnosti. V tomto roce po úraze strojníka Jaromíra Laštuvičky ml. sice chyběla soustavnost v této práci, neboť v té míře, jak on se technice věnoval a dodnes věnuje, zatím nástupce neměl. Alespoň částečně se jeho role ujali Radek Tomášek, Milan Churavý ml. a další. Školení členů zásahových jednotek provedeno nebylo.

Pravidelně se naše družstva zúčastňovala pohárových soutěží v rámci našeho okresu, ale i mimo něj. Do soutěží byla zapojena 3 družstva. Bylo to jedno družstvo mužů a dvě družstva dorostenců. Družstva dorostenců se v celoroční soutěži umístila na 2. a 3. místě. Pokud jde o družstvo mužů, toto se zúčastnilo celkem 19 soutěží se střídavými úspěch, když nejlepších umístění dosáhlo v Petrově a v Bohuslavicích, kde se umístilo na 4. místě, zvítězilo na soutěži v Hrabové, na 5. místě se umístilo v Kolšově, Chromči, Novém Malíně a Staré Vsi. Druhému družstvu se již tolik nedařilo, nicméně 2. místo zaznamenalo na soutěži v Petrově, na 3. místě bylo v Kolšově, Zborově, Brníčku, na 4. místě pak v Chromči, na 5. v Nemili a Dlouhomilově. Družstvo dorostenců, které se rovněž účastnilo dokonce 11 soutěží dospělých se na 1. místě umístilo v Brníčku, na 6. místě pak na soutěži v Chromči, Malíně, Dlouhomilově. Do soutěží se zapojilo i družstvo veteránů ve své kategorii. Tato soutěž veteránů, jejímž iniciátorem bylo právě náš Sbor, začíná nalézat ohlas a stále více starších hasičů, kteří ještě neodložili pomyslné řemeslo na hřebík, se soutěží účastní a také je organizují. Na domácí soutěži se naše družstvo umístilo na 2. místě, na soutěži v Brníčku na místě 3.

Sbor pokračoval i v kulturní práci, kdy byl uspořádán opětovně ples. Od 19 hodin zahrála oblíbená hudba Styl. Jen pro zajímavost, tento rok bylo vstupné 15 Kč. Samozřejmě následovaly také dětský karneval, ostatková merenda, byly uspořádány dva letní karnevaly.

V roce 1994 jednotka pokračuje pod vedením velitele Jiřího Vénose ve své práci, materiální vybavení pro běžnou činnost je ještě dostačující. Pro běžný hasební zásah disponuje jednotka čerpadlem PS 12, dostatkem hadic a ostatního materiálu, také elektrické kalové čerpadlo a čerpadlo PS 8 vydatně pomáhají zejména při čerpání vody při lokálních záplavách v jarním období, čištění studen apod. Nicméně neúprosně se začíná projevovat morální a technická zastaralost výbavy a objevují se návrhy na dovybavení. Omezené finanční prostředky ale prozatím dostačují pouze na nezbytnou údržbu a obnovu. Velký deficit je zejména v prostředcích osobní ochrany, kdy zásahové oděvy a přilby již neodpovídají bezpečnostním požadavkům doby a jsou na prvním místě z pohledu obnovy. Jednotka v tomto období zasahuje kromě téměř každoročních lokálních zatopení sklepů a zahrad při jarním tání sněhu, kdy se podílí na čerpání vody, také u nočního požáru zemědělského objektu na Třemešku. Právě s ohledem na nedostatečné vybavení je jednotka při zásahu postavena více do role pomocných rukou a potřeba zvýšení úrovně ochrany je o to zjevnější. Pokračuje se v účasti na soutěžích, kdy 3 družstva Dolních Studének skutečně navštěvují celou řadu soutěží v blízkém okolí i mimo něj a patří skutečně k těm družstvům, která odvádějí vcelku výborné výkony.

V roce 1994 také dochází k novým volbám výboru. Výroční valná hromada pak zvolila na svém zasedání do výboru Sboru Milana Churavého st., Jaromíra Laštuvičku st., Jiřího Vénose, Miloše Zrcka, Jaromíra Laštuvičku ml., Pavla Nimmerrichtera, Milana Kupku, Stanislava Ženožičku, Josefa Schartela, Michala Strnada, Jiřího Pavlíka, Zdeňka Mikuše, Antonína Skoumala, Miroslava Kostrona, Zdeňka Strnada a Josefa Stejskala. Sbor nadále je ve své činnosti velmi aktivní, pořádá celou řadu akcí, nejen ples a dětský karneval, rovněž i ostatkovou merendu, dále pak letní karnevaly, domácí pohárovou soutěž, která postupně patří mezi největší soutěže v rámci našeho okresu. Co je podstatné, že v tomto období dochází k nárůstu mladých členů, což se nakonec také projeví i v účasti našich družstev na soutěžích.

Rok 1995 je rokem, který je velmi významným pro další dění ve Sboru. Datuje se zde počátek spolupráce s tehdejším  Referátem ochrany a obrany Okresu Šumperk, kdy je ustanoveno místní družstvo civilní ochrany a Sbor je vybaven polní kuchyní a dvěma stany - zdravotnickým jednodílným a zdravotnickým dvoudílným. Dochází k celé řadě akcí, kdy se jednotka aktivně zapojuje do výcviku, účastní se mnoha součinnostních cvičení. Za zmínku stojí zejména velký společný výcvik s okolními jednotkami a armádou ČR na Krásném se zaměřením na živelné katastrofy. Jedná se o akci takového rozsahu a významu, že členové družstva na ni do dnešních dní vzpomínají a je možno říci, že část znalostí byla plně zužitkována o dva roky později. Dále jmenujme účast na spoluorganizaci mistrovství České republiky v závodech horských kol ve Velkých Losinách, kdy se naše jednotka stará o týlové zabezpečení ve smyslu organizace nouzového ubytování a zajištění stravování.

Do soutěží jsou zapojena 3 družstva mužů, která se účastní celkem 27 soutěží. Na 1. místě se umístila na soutěži v Brníčku, Valdicích, Sobotíně, 2. místa pak patří Dolním Studénkám v Kolšově, Postřelmůvku a na domácí soutěži, 3. místa pak v Hrabišíně a Lošticích. Vzniká opět družstvo dorostenců, které vede Jaromír Laštuvička ml., v celookresní soutěži se umísťuje toto družstvo na 3. místě. V kulturní činnosti je opět organizován ples, dětský karneval a začínají být problémy s pořádáním letních karnevalů, zejména pro snižující se návštěvnost a z toho plynoucí klesající rentability jejich pořádání. V tomto roce dochází také ke vzniku myšlenky výstavby kulturního areálu ve spolupráci s obcí.

V roce 1996 pokračuje postupné ukončování činnosti dlouholetých členů zásahové jednotky, kteří se ji pro svůj věk či zdravotní omezení s věkem přicházejícími necítí být déle plně platnými pro fyzicky náročné zásahy. S poklesem početního stavu tak roste průměrný věk, nicméně díky široké základně mladých a zapálených hasičů, členů soutěžních družstev, se v krátké době daří tento trend zastavit. V jednotce se pod vedením starších kolegů začíná zaučovat prakticky nová generace. V návaznosti na tyto změny a snahu předat více zodpovědnosti nové krvi se dlouholetý velitel jednotky Jiří Vénos vzdává své funkce a novým velitelem je v listopadu 1996 jmenován Petr Strnad. Jiří Vénos nadále zůstává velitelem družstva a až do svého definitivního odchodu do hasičské penze je velmi platným zejména při výcviku. Na konci roku 1996 tak jednotka pracuje v následujícím složení: velitel Petr Strnad, velitelé družstva Jiří Vénos a Antonín Kvapil ml., strojníci Jaromír Laštuvička ml., Jiří Kundera, Patrik Vénos, Miloš Zrcek, hasiči Jaroslav Augustin, Ladislav Farkaš, Milan Churavý st., Miroslav Kostron, Jaromír Laštuvička st., Milan Laštuvička, Zdeněk Mikuš, Antonín Skoumal, Josef Schartel, Michal Strnad, Michal Onderka, Kamil Vénos, Radek Závodný a Stanislav Ženožička.

V tomto roce také dochází ke vzniku Velké ceny hasičských družstev, tedy soutěže, které se účastní hasičská družstva mužů, z našeho sboru jsou do této soutěže zapojena 3 družstva. Prvé družstvo se ziskem 222 bodů v tomto ročníku se umístilo na 4. místě, když 1. místo získá na soutěži ve Zborově, Moravičanech, Dlouhomilově, 2. místo v Postřelmově, Mostkově, Sobotíně, Štítech, 3. v Brníčku, Jedlí, celkem se zúčastnilo prvé družstvo 21 soutěží. Druhé družstvo na 14 soutěžích získalo 172 bodů a umístilo se celkem na 7. místě, když zvítězilo na soutěžích v Rohli, Postřelmůvku, na 3. místě v Dolních Studénkách, Novém Malíně a Postřelmově. Třetí družstvo, dorostenci, pak získali 205 bodů a umístili se na 5. místě, když zvítězili na soutěži v Hraběšicích, na 2. místě v Brníčku a Jedlí, na 3. místě v Kolšově, Moravičanech, Mostkově, Kosově a Bludově. Sbor v tomto roce pořádá také Soutěž mistrů, která představuje finále Velké ceny a jíž se účastní deset nejlepších družstev mužů a sedm žen.

Rok 1997 se nese ve znamení chvil, které zůstanou zapsány navždy nejen v historii jednotky a celého našeho Sboru dobrovolných hasičů, ale i v paměti všech tehdy žijících spoluobčanů. V létě tohoto roku zasáhly naši zemi nebývale vydatné deště a postupně došlo k záplavám na téměř celém území Moravy. A jak se tehdejší události dotkly přímo nás?

Členové jednotky a Sboru dobrovolných hasičů se o tragickém víkendu podílí na zajištění průběhu Mistrovství České republiky závodů horských kol ve Velkých Losinách, když organizují po tři dny stravování pro pořadatele. Počasí závodům nepřeje a od pátku zkrápí závodníky i organizační týmy vytrvalý déšť. I přes únavu pomáhají bezprostředně po návratu v neděli 6. 7. v odpoledních hodinách s odvodněním provizorního stanového ubytování rodiny žijící na Třemešku. Také hladina řeky Desné vytrvale stoupá, nicméně se zatím drží v korytu. To však netrvá dlouho a ještě tentýž večer se obcí rozezní siréna signálem povodňová vlna. A zde již následuje volná citace se zprávy o zásahu, jež nejlépe vystihuje události příštích dní.

V neděli 6.7.1997 ve 21:40 hodin spouští starosta obce sirénu a vyhlašuje jednotce povodňový poplach. Již ve 21:50 hodin jednotka vyjíždí a ve 21:55 hlásí příjezd na místo zásahu – na most u Povýšilů na okraji obce, na křižovatce směr Králec. Situace zatím není kritická, nicméně potok se již vylévá z koryta. Preventivně je ustavena sedmičlenná hlídka, která v pravidelných intervalech po celou noc kontroluje celou obec, nejen řeku a koryta místních potoků. Všichni mají totiž na paměti také možné riziko zaplavení obce z okolních kopců. Informace o stavu je předána Hasičskému záchrannému sboru Šumperk.

V pondělí dne 7.7. je ve 2:20 při obhlídce nalezen havarovaný automobil na silnici III/3703 nedaleko od vjezdu do bývalého zahradnictví, který v místě, kde již v tu dobu tekla přes silnici voda, sjel ze silnice do příkopu. O nehodě je informována Policie a jednotka ve spolupráci s majitelem automobil vyprošťuje. V místě nehody jsou odstraněny největší nánosy naplavenin z blízkého pole. Ve 4:30 dochází k zaplavení křižovatky silnice III/3703 a místní komunikace směr Králec, o čemž je ve 4:40 hodin informován starosta a Policie. V osm hodin jsou u zmíněné křižovatky zřízeny stálé hlídky z řad jednotky, silnice je v tuto chvíli neschůdná a nesjízdná pro cyklisty a je s obtížemi průjezdná pro automobily. V 9:10 první cyklista neuposlechne výzvy hlídky a voda jej strhává na zábradlí. S použitím polohovacích pásů a lan je cyklista v 9.25 minut jednotkou zachráněn. V 10.30 a 13.10 hodin dochází k totožné situaci, kdy po nerespektování pokynů hlídek, jsou další dva cyklisté strženi proudem a jednotkou následně vyprošťováni. Bohužel, mylné přesvědčení některých osob o tom, že lépe než zasahující hasiči vědí, jaká je na místě situace a že jim přece nebude nikdo nic zakazovat, vedou v důsledku nejen k hazardu se svým životem , ale i k ohrožení členů jednotky. Od 14:30 je již křižovatka nesjízdná i pro osobní automobily. V tomto okamžiku vyjíždí naše vozidlo přes Třemešek do Šumperka, kde zajišťuje evakuaci občanů Dolních Studének, ale i obcí Sudkov a Brníčko ze závodů Sumtex Šumperk a dalších. Skutečně takové množství lidí vozidlo Avie Sboru dobrovolných hasičů v Dolních Studénkách snad ještě nevezlo. Ve vozidle bylo doslova napěchováno téměř 35 lidí. V 15:30 hodin na žádost občanů jsou evakuovány s pomocí lan a polohovacích opasků 3 osoby z domu č. p. 146 a 253, když se jednalo o paní Ivanku Ptáčkovou a dále o pana Hanouska se synem. Ve 21:30 hodiny je oznámena Policií nesjízdnost silnice také pro nákladní automobily a těžkou techniku a na příjezdech jsou zbudovány provizorní zábrany. Ve 20:40 hodin však přes zjevně kritický stav mostu objíždí zábrany další cyklista, který stržen proudem zůstává zachycen na torzu zábradlí mostku v bezprostředním ohrožení života. Díky tomu, že jednotka je stále k dispozici, je po informaci od občanů v několika minutách na místě a cyklista je zachráněn.

V úterý 8. 7. je v 5:05 při obhlídce obce zaregistrován hlídkou požár dřevěné kůlny u rozestavěného rodinného domku způsobený neřízeným vyhašením vápna. Požár je zlikvidován v 5:20 hodin za použití PS 12 a jednoho proudu C. Od 10:30 do 11:25 hodin zajišťuje jednotka transport spoluobčana z č. p. 302, kdy se záchranná skupina s nosítky brodí asi 60 cm vodou, poté přepravuje ležící osobu na nosítkách do nákladního vozidla k vrtulníku záchranné služby, který přistává na hřišti za Sokolovnou. V 19:25 hodin jednotka zachraňuje opět s použití lana a opasku cyklistu, jenž nerespektuje označení a zábrany a je stržen proudem na zbytky zábradlí. Místní komunikace a most v místě přelivu vody podléhá výrazné destrukci, jednotka proto instaluje na komunikaci zábrany s cílem ji zpomalit. V nočních hodinách dochází téměř k totálnímu zničení mostu a obnažen í středotlakého plynového vedení. Informace o stavu jsou průběžně předávány krizovému štábu. Ostatně i na území obce je ustaven krizový štáb, jehož členy jsou Josef Stejskal, jakožto starosta, Jaroslav Soural, člen rady obce, Petr Strnad, velitel jednotky, Milan Churavý st., jako starosta Sboru a Jiří Vénos jako velitel družstva.

Ve středu dne 9. 7. pak dochází k postupnému poklesu hladiny pod úroveň silnice a místní komunikace. Jednotka pokračuje v hlídkování a současně zahajuje čerpání vody ze sklepů postižených objektů. V 16 hodin velitel odvolává hlídky a informuje Policii. Po dohodě s ní jsou odstraněny i provizorní zábrany, křižovatka je schůdná toliko pro chodce. V odpoledních hodinách oznamuje krizový štáb jednotce, že je v prostorách mezi obcí a řekou Desnou pohřešovaná osoba. Jednotka zahajuje propátrávání terénu, nicméně stále vysoký stav rozlité vody neumožňuje účinné pátrání. V 16:40 hodin je pohřešovaný nalezen policejním vrtulníkem utonulý v katastru obce. Nejednalo se o dolnostudénského občana, ale pravděpodobně tzv. povodňového turistu jehož strhl proud v prostorách Bělidla.

Ve dnech 10. – 11. 7. se jednotka a další dobrovolníci z řad Sboru věnuje již téměř výhradně čerpání vody ze zasažených domů a studní. V několika družstvech objíždí postupně všechny domy, kde je nutno pomoci a tuto činnost ukončuje ve večerních hodinách v pátek 11. července po téměř 40 hodinách čerpání.

Zasahující hasiči z našeho Sboru zachránili 5 osob, které svým lehkomyslným jednáním vystavili velkému riziku také záchranáře. Evakuovány byly 3 osoby a 1 transportována k ošetření. Kromě zničeného mostu došlo také k poničení místních komunikací, stržení mostku ve směru na Bělidlo, který již nebyl nikdy plně obnoven. Celkem bylo zasaženo 52 domů, toho 14 vážněji.

Zcela jistě se jednalo o jedno z největších nasazení v historii Sboru, jak délkou trvání, tak počtem zapojených hasičů a zůstane zachován navždy v našich vzpomínkách. Zásah trval nepřetržitě od 6. 7. 1997 do 11. 7. 1997, tj. plných 118 hodin při přímém zapojení všech členů jednotky, která v době povodní pracovala ve složení velitel Petr Strnad, velitelé družstva Jiří Vénos a Antonín Kvapil ml., strojníci Jaromír Laštuvička ml., Jiří Kundera, Patrik Vénos, Miloš Zrcek, hasiči Jaroslav Augustin, Ladislav Farkaš, Milan Churavý st., Miroslav Kostron, Jaromír Laštuvička st., Milan Laštuvička, Zdeněk Mikuš, Antonín Skoumal, Josef Schartel, Michal Strnad, Michal Onderka, Kamil Vénos, Radek Závodný a Stanislav Ženožička. Velmi aktivně se zapojili i další členové SDH, jmenujme zde např. Zdeňka Strnada, Zdenka Adámka, Josefa Stejskala, Miroslava Branného, Petra Schartela, Jiřího Pavlíka, Antonína Kvapila st. a další. Celkem bylo zapojeno 32 hasičů z našeho Sboru. Nelze opomenout také velkou podporu dalších členů SDH v týlu, zejména našich žen. Je nezbytné také zmínit skvělou spolupráci s obcí i občany, kteří až na několik málo smutných výjimek v mezích možností neváhali poskytnout věcnou pomoc. Nelze také opomenout ochotu majitelů a personálu Pivnice, kteří umožnili zřídit lokální štáb přístupný prakticky 24 hodin denně, kde docházelo k operativním poradám, ale i také se stravování zasahujících členů jednotky.

I přes tragické následky povodní v roce 1997 lze spatřovat jedno velké pozitivum, a to ve smyslu částečné změny v přístupu příslušných orgánů státní moci k hasičům a zejména k dalšímu zvýšení důvěry v hasiče, kteří se v rámci naší země stali neuznávanější složkou.

Bohužel, také smutné události zasáhly Sbor v letech 1996 a 1997. V roce 1996 opouští naše řady Zdeněk Žižka, dlouholetý velitel Sboru v létech 1953 – 1960, dále pak v létech 1962 – 1965. Do roku 1992 pracoval jako jednatel, pracoval rovněž v minulosti jako okrskový velitel a za své celoživotní zásluhy byl jmenován zasloužilým členem hasičstva. Umírá také Zdeněk Janíček, dlouholetý člen výboru. V roce 1997 pak řady Sboru opouští Antonín Kvapil st., který rovněž pracoval jako dlouholetý velitel Sboru, dlouholetý člen výboru, dále Jindřich Bauer, rovněž aktivní člen Sboru dobrovolných hasičů a Bohumír Lokajíček, dlouholetý předseda Sboru dobrovolných hasičů v Dolních Studénkách.

1998 – 2002

V roce 1998 na základě zkušeností z povodní dochází k prvním změnám v legislativě a také uvolňování financí na posílení vybavení jednotek a jejich výcvik. Na základě dohody s referátem obrany a ochrany okresu Šumperk je tak Sbor vybaven nafukovacím člunem Colorado pro 6 osob včetně neoprenové obuvi, přileb, vest a dále lezeckou evakuační soupravou. Zkušenosti z povodní jsou také zužitkovány na lokální úrovni. Obec, vědoma si důležitosti vlastního sboru dobrovolných hasičů, postupně uvolňuje prostředky na dovybavení materiálem a ochrannými pomůckami a poskytuje maximální podporu činnosti Sboru a zejména zásahové jednotky. V témže roce jsou pořízeny dvě CB radiostanice Elix pro potřeby hasičské jednotky a jedna je instalována na obecním úřadě. Dále je obcí zakoupena motorová pila Johnsered do vybavení jednotky. Jednotka pracuje v počtu 22 aktivních členů. Tito členové obdrželi od starosty obce jmenovací dekrety a jsou seznámeni se základními právy a povinnostmi. Všichni absolvovali každoroční kurz poskytování první pomoci spojený s praktickým nácvikem základních úkonů nutných pro záchranu života. Bylo provedeno školení k použití spojovací techniky a k prohloubení součinnosti jednotlivých členů jednotky při zásahu. Strojníci se v prvém čtvrtletí zúčastnili školení řidičů v rámci cyklické přípravy, absolvovali kondiční jízdy, nejenom v rámci našeho Sboru, ale i v rámci závodních jednotek, kde jsou mnozí naši členové zařazeni. Jednotka je vybavena ochrannými plášti pro práci v nepříznivých povětrnostních podmínkách. Pokud jde o praktický výcvik, proběhl na hasičské dráze a byl zaměřen na hasební prostředky a využití hasební techniky na úrovni našeho sboru. Při této příležitosti byla provedena kontrola veškerého hadicového materiálu a jeho zkušební tlaková zkouška.

Opětovně velká většina členů zásahové jednotky se věnovala také účasti na hasičských soutěžích. V soutěžích byla zapojena 3 družstva. Prvé družstvo absolvovalo 19 soutěží, na 2. místě se umístilo ve Vernířovicích, na 3. v Lesnici, Dolních Studénkách, Chromči, Novém Malíně a Bludově. Na Soutěži mistrů, která opět byla pořádána v Dolních Studénkách, se umístila na 1. místě. Celkově ve Velké ceně se toto družstvo umístilo na 5. místě. Druhé družstvo absolvovalo 17 soutěží, celkově se umístilo na 8. místě ve Velké ceně, na Soutěži mistrů pak obsadilo 5. místo. V průběhu soutěží se na 1. místě místilo Postřelmově, na 2. místě ve Zborově. Třetí družstvo pak absolvovalo 19 soutěží, na Soutěži mistrů se umístilo na 4. místě. Vzniká také nové družstvo dorostenců. Toto je opětovně vedeno Milanem Churavým st.

Pokud jde o kulturní a společenské akce, Sbor uspořádal ples a dětský karneval, rovněž tak ostatkovou merendu. Uspořádal také pohárovou soutěž požárních družstev, kdy této soutěže se zúčastnilo celkem 29 družstev mužů, 6 družstev žen a 8 družstev veteránů. V letních měsících byl uspořádán i letní karneval, byť účast nebyla zdaleka taková, jakou bychom si představovali. Sbor nabídla obci v tomto roce výpomoc při výstavbě kulturního areálu s vizí podpořit jeho brzké dokončení. Členové se podíleli zejména na kompletním výkopu podsklepení, který dnes slouží jako sklad materiálu a také vyzdění hrubé stavby. Celkově při několika brigádách jen v tomto roce bylo odpracováno 320 hodin ve prospěch obce a jejich občanů.

V roce 1998 se konají volby do obecního zastupitelstva, úspěšně kandiduje rovněž sdružení nezávislých kandidátů společenské organizace a z této kandidátky do zastupitelstva byli zvoleni Josef Stejskal, Petr Strnad, Pavel Nimmerrichter, Milan Kupka, Laštuvička Jaromír st. a Patrik Vénos.

Opětovně byla na naší hasičské dráze uspořádána Soutěž mistrů z pověření okresního sdružení, tato soutěž byla velmi kladně hodnocena, jak po organizační stránce, tak po stránce stravování.

V roce 1999 je třeba říci, že pokud jde o jednotku, zcela zásadním je pořízení 10 kusů nových pracovních oděvů PS II, které plně nahradily již přesluhující předešlé typy. Současně je jednotka provizorně vybavena přilbami PZ1 převodem z vyřazené výstroje profesionálních hasičů. Tím je zvýšena ochrana členů při zásazích a je vytvořen základ pro další zlepšování. Jsou také pořízeny neoprenové kalhoty a nepromokavé vesty pro práci na vodě. Jednotka absolvovala cvičení pro zásahy na vodě.

V tomto období se také jednotka účastní i ostrých zásahů, kdy krom opakovaných čerpání po jarním tání, které se opakují téměř každoročně, je v červenci 1999 povolán k rozsáhlému požáru bývalého lihovaru na Třemešku. V půl třetí ráno vyjíždí jednotka v počtu sedmi hasičů spolu s profesionály ze Šumperka a kolegy z Nového Malína a Temenice k požáru jeho střechy. Ve spolupráci s ostatními se podílí na průzkumu a hasebních pracích trvajících několik hodin. Druhý den pak jednotka vykonává dozor a po opětovném vzplanutí v dopoledních hodinách probíhá opětovná a tentokrát již definitivní likvidace.

Pokud jde o výbor Sboru, v tomto roce proběhly nové volby, do Výboru byli zvoleni Milan Churavý st., Patrik Vénos, Petr Strnad, Antonín Kvapil, Jaromír Laštuvička ml., Pavel Nimmerrichter, Milan Kupka, Stanislav Ženožička, Josef Schartel, Michal Strnad, Zdeněk Mikuš, Jaroslav Augustin, Josef Stejskal, Miroslav Kostron, Martin Churavý, Martin Kundera a Radim Ženožička. Do kontrolní revizní komise pak Jiří Vénos, Zdeněk Strnad a Petr Schartel. Starostou se opětovně stal Milan Churavý st., velitelem sboru pak Petr Strnad. Z výboru tak odchází po řadu let aktivně pracující Jiří Pavlík, Jaromír Laštuvička st. a Jiří Vénos.

Další bohatou oblastní, jíž je Sbor živ, jsou soutěže v požárním sportu. V tomto roce se o výcvik soutěžních družstev stará Milan Churavý st., Jaromír Laštuvička ml. a Ladislav Farkas. Do soutěže dorostenců bylo zapojeno jedno družstvo, toto se umístilo v okresní soutěži na 2. místě a zúčastnilo se také celkem sedmi soutěží dospělých, které byly započítány do Velké ceny okresu Šumperk, a nejlepšího umístění mezi skutečně již zkušenými soupeři dosáhli na soutěži v Hrabišíně, kde se umístili na 9. místě, v Dolních Studénkách na místě 15. a v Bludově na 13. místě, celkem získali 12 bodů a ve Velké ceně se umístili na 41. místě.

V roce 1999 také došlo k ustavení družstva v kategorii žen, poslední družstvo žen měl náš Sbor zapojen do soutěží někdy v 60. letech. Družstvo naskočilo v průběhu soutěží do seriálu Velké ceny a s přihlédnutím k tomu, že závodilo ve svém premiérovém ročníku, nedosáhlo vůbec špatných výsledků. Zúčastnilo se celkem pěti soutěží, na soutěži v Nemili, Rohli a Ráječku se toto družstvo umístilo na 7. místě, v Bludově na místě 8. a zaznamenalo pouze jeden neplatný pokus na soutěži v Bohuslavicích. Celkově získalo 44 bodů a v hodnocení Velké ceny se umístilo na 12. místě celkové klasifikace.

V soutěži mužů byla zapojena dvě družstva, družstvo označené jako Dolní Studénky I se zúčastnilo celkem 21 soutěží v rámci našeho okresu. Zvítězilo na soutěži v Postřelmůvku, na 5. místě se umístilo na soutěži v Postřelmově, Kolšově, Rájci, Brníčku a na okresní soutěži. Celkově posbíralo 201 bodů, což znamenalo celkové 8. místo.

Družstvo Dolní Studénky II se v letošním roce zúčastnilo celkem 22 soutěží, na 1. místě umístilo na soutěži v Novém Malíně, Zborově, 2. místo obsadilo na soutěži v Postřelmově, na okresní soutěži, místo 3. pak obsadilo v Dolních Studénkách a Vernířovicích. Celkově nasbíralo 226 bodů, což v celkovém hodnocení Velké ceny znamenalo 5. místo mezi elitou našeho okresu. Obě tato družstva se svým umístěním kvalifikovalo do závěrečné Soutěže mistrů, která je již tradičně svěřena po pořadatelské stránce našemu Sboru. I v letošním roce jsme se opět plně tohoto úkolu zhostili. Soutěže se zúčastnilo celkem 10 družstev mužů, 7 družstev žen a 3 družstva veteránů. V Soutěži mistrů, jež se v tomto roce uskutečnila na naší dráze, se naše dvě družstva neztratila, naopak prokázala, že jim umístění v elitní prvé desítce právem patří. Družstvo Dolní Studénky I se umístilo na 3. místě a na místě 6. pak skončilo družstvo Dolní Studénky II.

V letošním roce byla poprvé uspořádána soutěž veteránů jako součást Velké ceny. Naše družstvo zvítězilo na soutěži v Dolních Studénkách, Nové Malíně, Bludově a Postřelmově, stalo se tak vítězem Velké ceny pro rok 1999. Bohužel na Soutěži mistrů po zcela suverénním prvém kole svůj výkon ve druhém kole nezopakovalo a na této soutěži se umístilo na 3. místě.

Soutěž mistrů 25.9.1999 byla zakončena malou slavností. Sbor věnoval prostředky na obnovu již značně časem poznamenaného obrázku sv. Floriána, který se nachází v polích na dolním konci. Již na jaře byl starý obrázek sňat a podle dochovaných fotografií a zbytků malby byl zcela obnoven. Po ukončení soutěže se skupina více než třiceti hasiček a hasičů našeho Sboru vydala společně ať již avií nebo po svých na místo, kde stál a společně jej opětovně vyvěsili. Poté se skupina vydala ještě ke studánce U Antoníčka, aby obnovení obrázku zapila znamenitou vodou ( a samozřejmě i něčím silnějším). Do dnešních dní je o místo pečováno a po umístění lavičky je i oblíbeným místem pro procházky. Obrázek sv. Floriána tak nadále dohlíží na dění v obci.

Opětovně byla v tradičním termínu poslední červnové neděle uspořádána domácí pohárová soutěž, této se zúčastnilo celkem 30 družstev mužů, 9 družstev žen a 2 družstva veteránů. Z ohlasů posledních let patří naše soutěž k těm stále více vyhledávaným pro své kvalitní organizační zajištění po všech stránkách (kvalita trati, zázemí a úroveň stravování, stejně jako úroveň věcných cen pro družstva na prvních místech).

Aktivně pracovala i jednotka civilní ochrany. Jednak se již tradičně podílela na zabezpečování celé řady akcí, zejména domácí pohárové soutěže, kdy se starala o kuchyni. Zabezpečovala také celodenní stravování výcviku posádek člunů, který byl pořádán v jarních měsících roku 1999, podílela se na organizaci závodů horských kol ve Velkých Losinách. Z další činnosti Sboru je třeba se zmínit i o kulturních akcích, kdy již tradičně velmi dobrý ohlas měl Hasičský ples. V této době vstupné na ples činilo 40 Kč, zahrála přitom opět oblíbená kapela Styl a pro návštěvníky byla nachystána štědrá tombola. Následující den po karnevale jsme spolu s dětmi oslavili již 30. ročník Velkého dětského karnevalu. Později v tomto roce byla organizována Ostatková merenda a jeden letní karneval.

V roce 2000 je pro potřeby jednotky je zakoupena elektrocentrála Honda o výkonu 2,2 kW, plovoucí čerpadlo Froggy o výtlaku 800 litrů za minutu. Jsou také pořízeny čtyři zásahové kabáty Fireman III z nehořlavé textilie Nomex a pracovní obuv, čímž se skokově zvýšila kvalita ochrany alespoň jednoho družstva hasičů před účinky plamenů a sálavého tepla a vody. Dosavadní dřevěný nastavovací žebřík je nahrazen žebříkem hliníkovým. Více prostředků a úsilí na všech frontách je také věnováno výcviku a tak se jednotka zúčastní mnoha součinnostních cvičení v krátkém období asi tří let. Namátkou lze jmenovat rozsáhlý výcvik v dubnu 1999 v Moravičanech spolu s dalšími hasičskými sbory, vodní záchrannou službou a armádou České republiky je v prostorách mohelnického lomu nacvičována práce na vodě, transport materiálu a osob a také záchrana tonoucích při povodních. Výcvik trvá 3 dny a členové jednotky mají možnost se dopodrobna seznámit se zásadami použití svěřeného člunu. Soustavná práce ve vodě a ubytování ve vojenských stanech je o to náročnější, že teplota v noci ještě klesá pod bod mrazu. V červnu 1999 pak Sbor vypomáhá s organizací Mistrovství České republiky v trucktrialu v Křemačově, kde má za úkol technické zabezpečení jednoho z úseků trati. Na podzim roku 1999 se jednotka věnuje intenzivnímu výcviku použití lanové evakuační soupravy v prostorách šumperské Robotárny, kde část objektu je uzpůsobena k výcviku hasičů a civilní ochrany.

V roce 2000 se potýkáme s novým zákonem o požární ochraně. Dochází k novému územnímu uspořádání, vzniku krajů, tím i k nové organizaci hasičských záchranných sborů a změnám v integrovaném záchranném systému. Bohužel tyto změny nevytváření příliš velký prostor pro dobrovolnou požární ochranu, ba naopak, dobrovolné hasičské sbory jsou tak trochu stavěny na vedlejší kolej. Změny, které byly provedeny v organizaci integrovaného záchranného systému se dotýkají i velice dobré spolupráce, kterou měl náš Sbor s referátem obrany a ochrany Okresního úřadu v Šumperku. Jak známo velký díl kompetencí tohoto referátu přechází na hasičský záchranný sbor a vznikly obavy, že spolupráce již nebude na takové úrovni. Přesto se jednotka spolu se sbory z blízkého i širokého okolí – Rapotín, Vikýřovice, Bludov, Moravičany, Temenice a další pod taktovkou referátu civilní ochrany a vodních záchranářů zdokonaluje v ovládání raftu na tekoucí vodě. Ze základny v Šumperku na Lužích jsou hasiči vysíláni k plnění různých úkolů na ještě mrazivé Desné, je zajišťován transport zraněných, materiálu. V červnu téhož roku pak probíhá další rozsáhlý výcvik ve spolupráci s armádou České republiky, hasičským záchranným sborem a zdravotnickou záchrannou službou na téma živelných katastrof a rozsáhlých nehod. Po tři dny se Sbor účastnil v Křemačově vyprošťování osob z vraků aut, hašení lesního požáru, vyhledávání osob. Za nezapomenutelný zážitek z výcviku považují tehdy zúčastnění hasiči hromadný přesun na místo zásahu za pomoci vrtulníku a nácvik evakuace pod vrtulníkem.

Opětovně se družstva našeho Sboru účastnila soutěží. Do soutěží byla zapojena 3 družstva mužů, do soutěže žen jedno družstvo. Tento rok nepatřil k nejúspěšnějším, družstvo pod označením Dolní Studénky I se v tomto roce účastnilo celkem 23 soutěží, kdy nejlepšího umístění dosáhlo na domácí soutěži, kde se umístilo na 2. místě, stejně tak na soutěži v Postřelmůvku. 3. skončili ve Vernířovicích, na 4. místě v Hraběšicích a Ráječku, na okresní soutěži pak na 5. místě. Dolní Studénky II si v tomto roce vybraly plný koš smůly, zúčastnily se celkem 22 soutěží, v rámci okresní soutěže Roman Laštuvička dosáhl sborového rekordu, kdy trať 100 m s překážkami absolvoval za rovných 20 sekund. Bohužel zcela nevydařená štafeta odsunula toto družstvo až na 9. místo. Na dalších soutěžích se pak toto družstvo na 1. místě umístilo v Brníčku, další nejlepší umístění a to 5. místo obsadilo v Dolních Studénkách, Kolšově, Zábřehu, Zvoli a Bludově. Dolní Studénky III se zúčastnilo 17 soutěží dospělých, nejlepšího umístění dosáhlo na soutěži v Brníčku, což bylo 5. místo. Všem nám udělala radost děvčata, kdy v tomto roce nastoupila od počátku do seriálu Velké ceny, zúčastnila se celkem 24 soutěží a po dlouhých létech bojovalo družstvo žen na okresní soutěži, umístilo se na 7.-8. místě. Nejlepšího umístění toto družstvo dosáhlo na soutěži v Hraběšicích a Dlouhomilově, kde se umístilo na 2. místě, na 3. místě pak na soutěži v Brníčku, Postřelmově, Chromči, Bludově a Ráječku. 8x se děvčata umístila na 4. místě, měla pouze dva neplatné pokusy a bohužel právě tyto neplatné pokusy a systém bodování Velké ceny zabránil účasti děvčat na prestižní Soutěži mistrů v Dolních Studénkách. Celkově se umístila na 8. místě. Veteráni zvítězili na čtyřech soutěžích a opět se stali vítězi Velké ceny v kategorii veteránů.

V tomto roce pak v květnu bylo ustaveno pod vedením Radima Ženožičky a Jaromíra Laštuvičky ml. družstvo mládeže, a to po dlouhých létech. Družstvo mládeže mělo ke dni ustavení tyto členy: Martin Bureš, Michal Bureš, Adéla Lachmanová, Pospíšil Jan, Pospíšil Jakub, Vichta Svatopluk, Remešová Veronika, Pěničková Veronika a Stejskal Jiří. Toto družstvo se zapojilo do hry Plamen a dále do seriálu soutěží Liga mladých hasičů. Vzhledem k tomu, že toto družstvo začínalo, byl každý úspěch velice ceněný, ať už to bylo 9. místo na pohárové soutěži v Sudkově či absolvování šumperského Soptíka – jako družstvo se umístili na 13. místě, mezi jednotlivci v chlapcích dosáhl nejlepšího času Martin Bureš, a to 15. místo časem 21,28 vteřin, Jan Pospíšil pak 36. místo časem 24,57 vteřin. Pokud jde o děvčata, Veronika Remešová tuto trať zaběhla za 20,68, Adéla Lachmanová za 23,51. Dále se toto družstvo účastnilo závodů požárnické všestrannosti a štafety 8 x 50 m.

V oblasti  kulturní a společenské činnosti jak již tradice velí Sbor uspořádal hasičský ples, dětský karneval a pohárovou soutěž, které se zúčastnilo celkem 37 družstev mužů, 11 družstev žen a 6 družstev veteránů. Sbor byl pověřen rovněž organizací finále Velké ceny a Soutěže mistrů.

Bohužel i rok 2000 byl rokem, kdy řady Sboru opustili někteří členové. Byla to zejména Antonie Kvapilová, byl to i Rudolf Macek, dlouholetý poctivý a pracovitý hasič, člen výboru Sboru.

Pokud jde o rok 2001, bylo uspořádáno další cvičení jednotky spolu s místní skupinou Českého červeného kříže a SDH Temenice, program byl zaměřen na průzkum místa zasaženého živelní pohromou, záchranou osob a poskytnutí první pomoci. Simulované podmínky věrně napodobují možné situace na místě zásahu a shodneme se na tom, že zásah ve složitých podmínkách např. zbořeniště vyžaduje důkladnou připravenost. V praxi probíhá vyhledávání osob v troskách nebo zakouřeném prostředí a poskytnutí předlékařské pomoci většímu počtu zraněných.

Rovněž v tomto období se družstva Sboru účastní pohárových soutěží zařazených do Velké ceny. Do soutěže muži byla opět zapojena tři družstva, do soutěže žen jedno družstvo. Dolní Studénky I se účastnilo během roku celkem 16 soutěží, nejlépe se jim dařilo na soutěži v Dolní Libině, kde se umístili na 2. místě, v Brníčku, v Postřelmově a Zvoli 3. místo, v Bohuslavicích a v Dolních Studénkách 5. místo. V konečném účtování se toto družstvo umístilo na 4. místě se ziskem 230 bodů ve Velké ceně, kvalifikovalo se tak na Soutěž mistrů. Na této soutěži pak získalo 3. místo. Družstvo Dolní Studénky II se rovněž účastnilo celkem 16 soutěží zařazených do Velké ceny, překvapivého výsledku dosáhlo na okresní soutěži, kde se umístilo na 5. místě, a nejvíce se pak družstvu dařilo na soutěži v Brníčku, Sobotíně a Ráječku, kde se umístilo na 5. místě, v Postřelmově a Bludově 7. místo, 8. místo ve Zvoli. Trpělivě tak sbíralo body na jednotlivých soutěžích, mnohdy zamíchalo pořadím, a výsledkem byl zisk 165 bodů a 7. místo ve Velké ceně okresu Šumperk. I toto družstvo se účastnilo Soutěže mistrů a umístilo se na 7. místě. Dolní Studénky III se účastní celkem 14 soutěží, na řadě soutěží se dokázalo prodrat mezi elitu, na druhé straně řada pokusů skončila hodnocením neplatný pokus, nejlepší umístění z Hrabišína na 4. místě, na 3. místě v Ráječku, 5. místo v Rájci, 7. místo v Zábřeze, umístili se na 14. místě se ziskem 114 bodů.

Družstvo žen se v tomto roce zúčastnilo celkem 15 soutěží, je třeba říci, že se potýkalo s personálním obsazením, kdy nezřídka bylo nutno si pomoci zapůjčením členky jiného družstva. Opticky se tak nedařilo jak v loňském roce, přesto družstvo získalo v seriálu Velké ceny 71 bodů, celkově se umístilo na 7. místě. Jejich nejlepší umístění je ze soutěže v Bludově, kde se děvčata umístila na 2. místě a platný čas byl zaznamenán až na třetí odběhnutý pokus, kdy při dvou předchozích vždy selhala časomíra. Bylo to tedy skutečně vydřené umístění. V Brníčku pak obsadila 3. místo, v Dolních Studénkách, Hrabišíně a Ráječku místo 4., v Soutěži mistrů se děvčata umístila na 5. místě a bylo to vůbec poprvé, kdy se družstvo žen dostalo do této soutěže.

I družstvo veteránů v tomto roce nepřepustilo celkové vítězství v rámci okresu, na soutěži v Dolních Studénkách zvítězilo, v Bludově se umístilo na 2. místě, v Rohli na místě 3., na Soutěži mistrů pak suverénně zvítězilo.

V roce 2001 pokračovala intenzivní práce s mládeží, do družstva nastupuje platná posila Jiří Vénos ml. Děti se schází na pravidelných schůzkách, tréninky se konají každý čtvrtek, jsou zařazena družstva jak v kategorii starších, tak mladších žáků. Družstvo starších žáků se účastnilo osmi základních kol a pohárové soutěže, družstvo mladších žáků potom na 3. místě. Naše družstva se účastnila i soutěže šumperský Soptík, kde osáhla velice pěkného času Veronika Remešová, v kategorii mladších se Michal Bureš umístil na 3. místě, mezi více jak 200 startujících se však neztratili ani ostatní. Ve spolupráci s SDH Rohle byl pro děti uspořádán letní dětský tábor, kde ve Vysoké na hanušovicku strávily děti 5 dnů. Program byl, jak se na správný tábor sluší, plný her s hasičskou ale i ryze oddechovou tematikou. Nechyběly výlety po okolí a všemi milovaná ale i obávaná stezka odvahy. Dle ohlasu se dětem tábor velmi líbil a má tak zaděláno na dobrou tradici. Stále tak pokračuje aktivní práce Radima Ženožičky a Jaromíra Laštuvičky mladšího, kterým vypomáhá i Martin Kundera.

Pokud jde o ostatní činnost, samozřejmě byly uskutečněny pravidelné kulturní akce.

Na podzim je také zahájena v Plzni částečná repase podvozku a nástavby vozidla avia, na které se již začíná projevovat koroze a je tak ohrožena i bezpečnost osádky. To si vyžádá její odstrojení a odstavení po nezbytnou dobu až do konce ledna 2002. Celkové náklady činí 210.000 Kč. I přes provedené práce a nový nástřik se koroze vrací a v dnešních dnech již bohužel náš automobil dosluhuje. Před obcí i jednotkou tak stojí velký úkol zajištění adekvátní náhrady v horizontu nejbližších let. V tomto roce se také sám přihlásil s nabídkou finančního daru bývalý člen Sboru a občan Dolních Studének ing. Bořivoj Lešenar. Byla tak podepsána smlouva o reklamě s firmou Beleta pana Lešenara a na základě této smlouvy pak byla Sboru poskytnuta částka 50.000,- Kč. Tato částka byla použita na přestavbu závodního stroje.

I v roce 2002 pokračuje jednotka ve spolupráci s ing. Jiřím Skrbkem, vedoucím referátu obrany a ochrany okresu Šumperk. Ve výcviku členové jednotky absolvovali v průběhu roku celkem 6 výcvikových dnů, kdy 4 byly zaměřeny teoreticky, zbývající část prakticky, v lednu byl výcvik zahájen detailním rozborem požární taktiky, zásahu s použitím lanové techniky a rámcovým opakováním bezpečnostních zásad při práci s lanovou technikou. V únoru proběhlo pravidelné školení o poskytování první pomoci spojené s řešením námětových situací. Tradičně vysoká účast svědčí o přínosu proškolování v poskytování první pomoci a také o úrovni školení vedeném členy 7. skupiny Českého červeného kříže. Po dalším kole jarní teoretické přípravy v březnu, která byla zaměřena na záchranu osob, byl květen zaměřený již na praktický výcvik. Bylo využito opakovaně zvýšené hladiny řeky Desné k praktickému nácviku ovládání záchranného člunu, který má jednotka k dispozici pro práci na vodě, ve ztížených podmínkách zvýšeného průtoku. S možností nácviku ovládání člunu byli seznámeni i nečlenové jednotky a ověřili si, že ovládání člunu vůbec není jednoduchá záležitost a vyžaduje intenzivní výcvik a souhru.

Jednotka byla dovybavena osobními ochrannými pomůckami. Byly dokoupeny další ochranné pláště typu Fireman 3 využívané profesionálními jednotkami hasičských záchranných sborů a pracovní obuv. Došlo k dovybavení materiálem ze skladu civilní ochrany, kdy ve výzbroji je v současné době elektrocentrála a další potřebný materiál. Zejména ale o pak o převedení cisternového speciálu Praga V3S, který je předurčen k zásahům v terénu a obtížně přístupných místech. Pro zařazení do výjezdového plánu je ale nezbytné provést zásadní technické úpravy. S ohledem na omezené finanční možnosti se členové jednotky okamžitě s elánem pouští do práce na rekonstrukci vlastními silami.

Pokud jde o účast na soutěžích požárních sportu v r. 2002, byla v nich zapojena dvě družstva mužů a jedno družstvo žen. Prvé družstvo mužů absolvovalo celkem 17 soutěží a nevynechalo jedinou soutěž zařazenou do Velké ceny okresu Šumperk. Nebyla také jediná soutěž, na které by družstvo nebodovalo. Nejlepších výsledků dosáhlo na soutěži ve Vernířovicích, což bylo 3. místo, rovněž tak v Ráječku, na 4. místě se umístilo v Bludově, na 5. místě v Dolních studénkách a Hrabišíně. Celkem získalo 208 bodů a umístilo se na 5. místě v celkovém hodnocení Velké ceny. Na Soutěži mistrů pak toto družstvo získalo cenné 2. místo za vítězným Hrabišínem. Druhé družstvo se pak zúčastnilo celkem 16 soutěží a bodovalo na 14 soutěžích. Právě jedna vynechaná soutěž a dvě soutěže, které družstvo nedokončilo, znamenalo značnou bodovou ztrátu, přesto toto družstvo dosáhlo nejlepšího umístění ve své historii, kdy obsadilo celkové 7. místo v hodnocení Velké ceny. Na okresním kole skončilo na 6. místě, 3. místa dosáhlo na soutěži v Brníčku, 4. ve Vernířovicích, Dolních Studénkách a Zvoli. Celkově získalo 193 bodů a poprvé se mohlo zúčastnit Soutěže mistrů, kde příjemně překvapilo, když získalo 3. místo.

Vynikajícího výsledku dosáhlo družstvo žen. Projevila se stabilizace složení družstva a děvčatům se nebývale dařilo. Jen škoda neplatných pokusů na soutěži v Kolšově a Chromči, jinak by možná mohlo být umístění ještě lepší. Družstvo zvítězilo na soutěži v Zábřeze, na 2. místě skončilo na soutěži v Dolních Studénkách, Novém Malíně, Hrabišíně, na 3. místě na okresním kole, v Brníčku, Vernířovicích, Libině, Rájci, Bohuslavicích, Rohli a Zvoli. Ze 17 soutěží se tedy umístilo družstvo 8x na 3. místě. Celkově tak družstvo získalo 127 bodů, což znamenalo umístění na celkovém 3. místě ve Velké ceně. Závěrečná Soutěž mistrů se již družstvu nevydařila, když ve druhém kole bylo družstvo hodnoceno neplatným pokusem.

V kategorii veteránů Dolní Studénky zvítězily na domácí soutěži, v Bludově pak nepatrný přešlap znamenal neplatný pokus, na soutěži v Rohli pak místo 4. Na Soutěži mistrů již družstvo veteránů Dolních Studének s přehledem zvítězilo.

Pokračovala práce s mládeží, které se jako vedoucí věnují Radim Ženožička s vydatnou výpomocí Martina Kundery a Jaromíra Laštuvičky mladšího. Dvě družstva jsou zapojena jak do soutěže Plamen, tak i do Ligy mladých hasičů. V kategorii starších dosahovalo družstvo umístění na 8. – 9. místě, rovněž tak i v mladších to byla místa od 6. do 9. místa. Naši mladí hasiči se neztratili ani na prestižní soutěži šumperský Soptík, které se účastní nejen závodníci našeho okresu, ale i závodníci Východočeského kraje, Olomoucka, Vsetínska a jiných regionů. V kategorii starších se družstvo umístilo na celkovém 9. místě, z našeho okresu na 2. místě Martin Bureš dokonce útočil na ty nejlepší. Dosáhl vynikajícího času 16,34 a celkově tak získal 7. místo. Bylo to pro něho velké zklamání, když na prvého chyběl skutečně jen krůček – jen pro srovnání, vítězný čas byl 15,76 vteřin. Mezi děvčaty dosáhla Veronika Remešová času 16,61 vteřin, což znamenalo 11. místo. V kategorii mladších se pak družstvo umístilo na 4. místě, zde je nutno připomenout, že Jiří Vénos se stal přeborníkem okresu dosaženým časem 18,79. Na soutěži Plamen se starší žáci umístili na 7. místě, rovněž i mladší žáci na místě7. V Lize mladých hasičů starší na 6. místě a mladší na místě 9.

Dětský tábor na Vysoké se opět setkal s ohlasem jak na straně dětí, tak zúčastněných instruktorů. Náročný týden plný her uběhl jako voda a o spokojenosti svědčí i příslib účasti všech v dalším roce.

I v tomto roce Sbor organizoval řadu kulturních akcí, ať už ples nebo dětský karneval, rovněž i ostatkovou merendu, letní karneval a dále jsme vyzkoušeli netradiční akci, a to vepřové hody na konci prázdnin, která se setkala s dobrým ohlasem a návštěvností. Účastnili jsme se i celoobecní akce, a to slavnostního svěcení obecního praporu. Konečně jsme byli rovněž pořadateli Soutěže mistrů.

Sbor se začíná připravovat na oslavy již 110. výročí svého založení. Pokračuje velmi dobrá spolupráce s Obecním úřadem v Dolních Studénkách a také ing. Skrbkem, jehož zásluhou získal Sbor celou řadu technických prostředků a materiálu, který využije pro účely požární ochrany.

I v roce 2002 kandidují na kandidátce do voleb Obecního zastupitelstva pod hlavičkou Sdružení nezávislých kandidátů – společenské organizace členové našeho Sboru Josef Stejskal, Petr Strnad, Patrik Vénos, Milan Kupka, Pavel Nimmerrichter a všichni jsou ve volbách zvoleni. I pro další období tedy je zajištěna maximální podpora ze strany obecního zastupitelstva.

Bohužel ani v tomto období se nevyhnul Sbor i smutným událostem, v roce 2001 umírá dlouholetý člen a člověk, který vypomáhal zejména při opravách požárního vozidla, pan Hubert Kranich. Nečekaně umírá dlouholetý funkcionář nejen Sboru dobrovolných hasičů v Dolních Studénkách, ale i okresního sdružení, dlouholetý jednak předseda, jednak jednatel sboru, později finanční hospodář – pan Ladislav Kupka, umírá věrný člen pak Lubomír Formánek. V roce 2002 jsou to pak Jiří Suchomel, Jan Švesták – dlouholetý člen výboru a tragicky také jeden z velmi mladých členů, Michal Janíček.

Rok 2003 – 2007

Nejdůležitější událostí v životě Sboru v roce 2003 byla bezesporu oslava 110. výročí jeho založení. Pro jeho konání byl vybrán termín 30.5.-31.5 kdy podle zkušeností bývá již stabilní a příznivé počasí. A pro tentokrát opravdu nezklamalo. V pátek 30.5.2003 se uniformovaní členové a jednotka v pracovních stejnokrojích shromáždili u kostela a spolu s dalšími členy Sboru a občany obce vydala v 18:00 ke hřbitovu. Cestou byly položeny věnce k pomníku padlých za 1. světové války. Na hřbitově se uskutečnila krátká vzpomínka u pomníku padlých spojená taktéž s položením věnců a poté se členové Sboru odebrali na sál Pivnice, kde byla v 19 hodin zahájena starostou Sboru slavnostní členská schůze s přátelským posezením. Po krátkém projevu starosty následovaly zdravice hostí, ať již to byli zástupci obce tak představitelé okresního sdružení hasičů či okolních pozvaných sborů. V družné zábavě se večer protáhl až do druhé hodiny ranní, kdy bylo načase jít se připravit na druhý den.

V sobotu 31.5. byla od 14 hodin v prostorách kulturního areálu a hasičské dráhy zahájena zahradní slavnost. Za nádherného, slunného počasí byla pro návštěvníky nachystána výstava požární techniky sboru. Zejména děti měly možnost si techniku důkladně prohlédnout a osahat, pro lepší přehled byly jednotlivé součásti vybavení opatřeny popiskami.

Na 15:30 jednotka připravila součinnostní cvičením. Svým rozsahem se jednalo o jedno z největších v novodobé historii obce. Mimo jednotky Sboru se tohoto cvičení zúčastnila také jednotka z Temenice a družstvo zdravotníků Českého červeného kříže. Simulována byla situace, kdy došlo k požáru dřevěného objektu, ve kterém se nacházel blíže nespecifikovaný počet osob. Byl k vidění nejen simulovaný zásah s dálkovou přepravou vody, ale i použití techniky, kterou má Sbor k dispozici, rovněž tak transport a první pomoc zraněným. Ukázka sklidila velký ohlas zejména pro její věrohodnost, kdy po zapálení objektu a „ohlášení požáru“ teprve s reálným zpožděním se ozval zvuk sirény a za dalších několik minut vyjížděli zasahující hasiči k již rozvinutému požáru. Po ukázce opět pokračovala volná zábava za doprovodu hudby Holátka, jež se protáhla do pozdních nočních hodin. Osazenstvo kuchyně se již tradičně postaralo o bezchybné občerstvení, tentokrát v podobě zvěřinových specialit. Ohlasy ze strany návštěvníků byly veskrze pozitivní a také přínos pro spolkovou pokladnu nelze opomenout.

V roce 2003 byla odvedena spousta práce na údržbě našich zařízení a techniky, a co je třeba zaznamenat, je skutečnost, že poprvé za 110 let existence Sboru, je ve zbrojnici k dispozici voda, která byla přivedena do objektu díky porozumění pana Pospíšila a paní Hudosové přes jejich pozemky.

Opětovně v tomto roce byla pořádána Pohárová soutěž v Dolních Studénkách, které se zúčastnilo celkem 37 družstev mužů, 8 družstev žen a 6 družstev veteránů.

Soutěžní družstva Sboru se účastní soutěží v požárním sportu, kdy byla zapojena dvě družstva mužů a jedno družstvo žen. Prvé muži dosáhli nejlepších výsledků na soutěži v Brníčku a v Dolních Studénkách, kde se umístilo na 2. místě, na soutěži v Třeštině na 3. místě, později se již tak nedařilo, celkově se toto družstvo umístilo na 8. místě ve Velké ceně a nechybělo tak opětovně na Soutěži mistrů, která již tradičně byla pořádána v Dolních Studénkách. Bylo to již naposledy, kdy se tato soutěž pořádala na dráze v Dolních Studénkách, neboť od příštího období bude pořádána na dráze vítěze Velké ceny. V Soutěži mistrů se toto družstvo umístilo na místě 3.

Druhé družstvo pak zůstalo svými výkony za očekáváním, mezi nejlepší umístění patřilo 5. místo na soutěži v Novém Malíně a Rohli, celkově se pak toto družstvo umístilo na 17. místě.

Pokud jde o družstvo žen, děvčata absolvovala celkem 19 soutěží, na soutěžích v Brníčku, Libině, Chromči, Novém Malíně, Zářeze a Zvoli se umístila na 2. místě, na soutěži v Dolních Studénkách, Sobotíně a Bohuslavicích na 3. místě, na 4. místě v Rájci, Bludově, Hrabišíně a okresní soutěži. Celkově tak získala 125 bodů, což znamenalo umístění na 3. místě ve Velké ceně. Zúčastnila se také Soutěže mistrů, kde zvítězila.

V kategorii veteránů se vítězem Velké ceny stalo družstvo Dolních Studének, když zvítězilo na soutěžích v Dolních Studénkách, v Rohli, na 2. místě pak na soutěži v Bludově. Na Soutěži mistrů obsadilo místo 3.

V kategorii mládeže pracovala jak družstvo starších žáků v počtu 5 dětí, tak družstvo mladších žáků v počtu 9 dětí. Družstva dětí byla zapojena jak do Plamene, tak i do Ligy mladých hasičů. Velmi pěkného umístění dosáhli mladí zástupci našeho Sboru v soutěži šumperský Soptík, je třeba vyzvednout výkony Jiřího Vénose ml., který ve své kategorii skončil v rámci oblasti na 2. místě a v rámci našeho okresu zvítězil.

Již tradičně byl uspořádán letní tábor pro děti na Vysoké, děti se zúčastnily také výšlapu na Bradlo, a to vše ve spolupráci s SDH Rohle. Byl pro ně uspořádán i lyžařský výcvik na Staré škole patřící pod TJ Sokol Dolní Studénky, pro který se vžil název Apalucha. Výcvik je specifický tím, že veškerá organizace leží výhradně na bedrech mužů, kteří zajišťují kompletní chod od ubytování, stravování, výcvik až po zábavný program. Děti tento pobyt milují, zejména pro neopakovatelnou atmosféru kdy se mísí aktivní sport a večerní hry a společné vyprávění příběhů z místních hor. V létě se děti učily zacházet s raftovým člunem, lanovou soupravou, opakovaly se základy první pomoci a požární ochrany. Na návrh vedoucích mládeže je poprvé v tomto roce Sborem také uspořádána dětská Pohárová soutěž, které se zúčastnila nejen družstva našeho okresu, ale i okresu Olomouc. V kategorii starších se bohužel družstvu nedařilo, v kategorii mladších se naše děti umístily na 1. místě. Jednalo se o velmi dobře organizačně zabezpečenou akci, po jejíž realizaci bylo jednomyslně rozhodnuto pokračovat i v dalších letech.

Jednotka v r. 2003 pracuje ve stabilním složení. V období 2003-2007 dochází ostatně jen k několika k dílčím změnám v obsazení, krátce jí projdou např. Tomáš Dvořák, Roman Laštuvička, David Laštuvička, Pavel Skokan, Martin Churavý a postupně se počet členů zásahové jednotky usazuje na 16-18 hasičích.

V průběhu roku jsou zaznamenány dvě události, jež jednotky zaměstnaly v aktivním nasazení. V březnu 2003 jednotka odčerpávala rozsáhlou lagunu na zahradě u RD rodiny Žváčkových, jež ohrožovala zejména okolní zahrady. V listopadu 2003 pak u nočního požáru stavební buňky za sokolovnou, jež byla úmyslně zapálena. Krátce před půlnocí hostinský p.Schauer zaznamenal požár nedaleko bistra. Na nic nečekal, doběhl na zbrojnici a spustil sirénu. Současně také zavolal na operační středisko hasičů. Naše jednotka dojela na místo několik minut po příjezdu HZS a ve spolupráci s profesionálními kolegy dohašovala požár a zajišťovala dozor nad požářištěm do ranních hodin.

V roce 2004 pracovalo v jednotce celkem 18 mužů žijících v obci, všichni jsou současně aktivními členy Sboru dobrovolných hasičů. Činnost jednotky byla v roce 2004 díky nulovým mimořádným událostem zaměřená zejména na výcvik, součástí tohoto výcviku je pravidelná příprava v jarních měsících, kdy kromě proškolení v oblasti požární taktiky, se uskutečnilo školení ve spolupráci s Českým červeným křížem. Opětovně pokračoval výcvik na vodě v měsících dubnu a květnu, kdy se část jednotky účastnila pravidelného dvoudenního součinnostního výcviku za účasti okolních sborů a vodní záchranářské služby. V tomto roce se výcvik uskutečnil na řece Desné a Moravě ve dvou fázích, první byla denní příprava a řešení tématických úkolů, zdolání vodního toku, transport materiálu, transport osob, poskytnutí první pomoci a transport zraněných, druhou fází pak byl noční simulovaný zásah, při kterém každá jednotka samostatně plnila svůj specifický úkol.

Z prostředků obce bylo vybavení jednotky doplněno o nové přilby Kalisz v počtu 8 ks a hliníkové trhací háky.

V soutěžích požárního sportu bylo v průběhu roku 2004 zapojeno družstvo mužů, dorostenců a žen. Pokud jde o družstvo mužů, zde se projevila generační výměna, poprvé od založení Velké ceny okresu Šumperk se stalo, že se naše družstvo nezúčastnilo závěrečné Soutěže mistrů, a to z toho důvodu, že se neumístilo v prvé desítce. Družstvo se svými výsledky poněkud propadalo ze špičky, ke které v minulých létech skutečně patřilo. Celkově v seriálu Velké ceny družstvo získalo 140 bodů a umístilo se na 14. místě.

Některých soutěží Velké ceny se zúčastnilo i družstvo dorostenců, kdy velice pěkný výkon předvedlo na domácí soutěži v Dolních Studénkách, kde se umístilo na 11. místě, na 10. místě potom v Bludově. Celkově toto družstvo ve své první sezóně získalo 30 bodů a objevilo se v klasifikaci ve třetí desítce.

Pokud je možno vyslovit slova chvály pro soutěžní družstva, pak tato slova patří ženám, které až do poslední chvíle bojovaly s Kolšovem o umístění na 3. místě. Obě tato družstva získala v celém seriálu Velké ceny 86 bodů a jen lepší umístění na závěrečné Soutěži mistrů znamenalo umístění družstva Kolšova na místě 3. a naše děvčata získala pěkné 4. místo. Na Soutěži mistrů, která rozhodovala o konečném umístění do posledního okamžiku naše družstvo opět bojovalo s Kolšovem o lepší umístění. Obě dvě tato družstva startující pole zcela ovládla, v prvém kole dosáhl lepšího času Kolšov časem 20,80, naše děvčata 22,18, naopak druhé kolo patřilo našim děvčatům za 20,86, když Kolšov dosáhl času 21,50. Celkově pak o 34 setin předstihlo družstvo Kolšova Dolní Studénky a na Soutěži mistrů zvítězilo.

V kategorii veteránů se vítězem Velké ceny pro rok 2004 stalo družstvo Bludova. Naši chlapi se umístili na 4. místě, když tentokrát se dolnostudénským veteránům tak nedařilo.

Pokračuje dobrá práce s mládeží, mládežnická družstva jsou zapojena do soutěže mladších žáků, starších žáků a dorostenců. Mimo požární tématiky jsou také pořádány i společenské a sportovní akce. V létě děti odjíždí na týdenní hasičský tábor na Vysokou. Jako každý rok je celý pobyt doslova nabit soutěžemi a poznáváním okolí. Zimní Apalucha byla pro nepříznivý pozdní jarní termín, jež se nabízel na Staré škole, výjimečně přesunut na chatu Návrší. I přes všeobecnou spokojenost byl tento krok impulsem pro jednání s TJ Sokol vedoucím k zajištění budoucích termínů výcviků ve Vrbně nejpozději na počátku března, aby byly zaručeny dobré sněhové podmínky. V průběhu roku se děti vydávají také na různé turistické výšlapy. Družstva se účastní jak Ligy mladých hasičů, tak hra Plamen i pohárových soutěží a pohybují se na středních příčkách tabulek. Na pohárové soutěži v Dolních Studénkách se mladší žáci umístili na 6. místě, starší žáci družstvo A na místě 1., družstvo B na místě 6. Příprava dětí mimo letní sezónu probíhá v místní sokolovně, kde jsou po dohodě s TJ sokol vyčleněny pravidelné termíny pro schůzky. Tento fakt velmi napomáhá přípravě jak na soutěže, tak zejména ke stmelení kolektivu a jeho udržení do dalších sezon.

V roce 2005 dochází k novým volbám výboru, z funkce starosty Sboru po dlouhých létech odstupuje Milan Churavý starší, v nových volbách pak jsou zvoleni následující členové: Michal Strnad, Patrik Vénos, Petr Strnad, Milan Kupka, Stanislav Ženožička, Churavý Milan st., Churavý Milan ml., Kundera Martin, Laštuvička Jaromír, Pospíšil Luděk, Ženožička Radim, Laštuvička David, Stejskal Josef, Augustin Jaroslav a Blanka Vénosová. Do revizní komise pak Jiří Vénos, Jitka Skokanová a Petr Schartel, starostou Sboru se stává Michal Strnad.

V lednu 2005 proběhly již tradiční Hasičský ples a dětský karneval. Poprvé pak bylo uspořádáno 30. dubna pálení čarodějnic, které se setkalo s naprosto nečekaným ohlasem. Akci navštívily desítky a desítky dětí v přestrojení za čarodějnice a dokonce i dospělí pro jeden večer odhodili zábrany a přišli v maskách. Mnozí z nás dodnes vzpomínají na doslova ohromující průvod čarodějnic směřující z Králce a od kostela do areálu za Sokolovnou. I přes mimořádně nepříznivé počasí v podobě vytrvalého deště a chladu se sešlo odhadem více než 300 našich spoluobčanů, kteří se bavili až do pozdních hodin a chlad zaháněli u velké vatry. Jak ukázala další léta, tímto počinem byl položen základ velmi úspěšné tradici.

Sbor pokračuje ve své aktivní činnosti a pokud jde o jednotku Sboru, tato pokračovala ve své práci zejména v otázkách teoreticko-praktického výcviku. Pokračovala dobrá spolupráce s Referátem obrany a ochrany města Šumperka, byl zorganizován dvoudenní součinnostní výcvik na vodě za účasti okolních SDH a Vodní záchranářské služby z Krnova. V září pak bylo uspořádáno dvoudenní soustředění na přehradě Slezská Harta, kde byla jednotka konfrontována sice s klidnou vodou, ale na rozsáhlé ploše. V rámci tohoto cvičení proběhl i noční poplach. V jarních měsících pak proběhla ve Sboru příprava pro získání odznaku odbornosti hasič 3. stupně, které se zúčastnilo celkem 6 členů. Po úspěšné zkoušce tento odznak získali Jaroslav Augustin, Luděk Pospíšil, Petr Strnad, Michal Strnad, Jitka Skokanová a Milan Churavý st. Je třeba říci, že až do dnešní doby je to skutečně ojedinělé i v rámci celookresní organizace.

Pokračovala také účast na soutěžích požárního sportu. Do soutěží bylo zapojeno družstvo mužů, dorostenců a žen. Tento rok znamenal významný výsledkový posun, když po 14. místě z minulého roku dosáhlo družstvo umístění na 6. místě z celkem 52 družstev seriálu Velké ceny.

Družstvo dorostenců získávalo zkušenosti, na některých soutěžích se jim také podařilo vklínit mezi nejlepší družstva, kdy jejich nejlepší umístění bylo 12. místo v Zábřeze a Rohli a 11. místo v Chromči.

Co se týká družstva žen, v letošním roce rovněž Soutěž mistrů rozhodovala mezi Rohlí a Dolními Studénkami o umístění na 2. a 3. místě. Děvčata nakonec skončila na místě 3. a opět potvrdila svoji vysokou výkonnost.

V kategorii mládeže pracuje jak družstvo dorostenců, tak družstvo starších žáků i družstvo mladších žáků, je pokračováno v tradičních soutěžích, je pokračováno i v tradičních mimo požárních aktivitách jako jsou letní tábor, lyžařský výcvik apod. Výborných výsledků dosáhly naše děti na šumperském Soptíku, když družstvo starších zde získalo 1. místo v okrese, v jednotlivcích skončily starší děti 11-15 let Jiří Stejskal na 1. místě, Radka Tomášková na místě 3. V kategorii mladších dětí 6-11 let Jan Stejskal na 4. místě, Jan Ardoň na místě 6. a v kategorii nejmladších v přípravce obsadil 1. místo Radek Bureš, 2. místo Katka Tomášková, 4. místo Jarek Laštuvička a 7. místo Marek Harmerth.

I v roce 2006 pokračovala aktivní práce jednotky, je do ní zapojeno 18 mužů. Z příspěvku Obce byly v tomto roce zakoupeny například osvětlovací souprava, nové zásahové opasky, zachycovací postroj pro práci ve výškách a 2 ks záchranných lan. Z prostředků osobní ochrany jsou pořízeny 4 ks kalhot Fireman III. O další čtvery kalhoty je výbava rozšířena v r. 2007. Tímto je již 8 hasičů kompletně vybaveno pro zásah.

Tento rok byla jednotka aktivní při zásazích na čerpání vody ze zatopených prostor rodinných domů na území obce v době jarního tání, kdy bylo zasahováno ve třech případech za použití plovoucího a kalového čerpadla. Ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem bylo provedeno prověřovací cvičení jednotky zaměřené na dodržení doby výjezdu, vybavení jednotky osobními ochrannými prostředky, přesun na místo události a zahájení zásahu. O tomto cvičení byl informován pouze velitel jednotky a starostka obce. Z hodnocení události tak, jak byla provedena operačním střediskem na základě komunikace mezi velitelem jednotky a operačním důstojníkem vyplynulo, že jednotka splnila dané limity pro výjezd. Poplach byl vyhlášen asi 3 minuty od ohlášení události a jednotka v počtu 1 + 5 vyjížděla ze základny řádně ustrojena asi 7 a půl minut od vyhlášení poplachu. Na místě události v objektu Mateřské školy v Králci byl proveden průzkum, rozvinuto dopravní vedení od hydrantu. Od vyhlášení poplachu k dovedení dopravního vedení k budově uplynulo asi 12 a půl až 13 minut. Ukázalo se, že problémem zůstávají omezené možnosti v případě zásahu z podzemních hydrantů, jednak kvůli vzdálenosti od místa zásahu, tak i kvůli poruchovým ventilům. Opětovně pokračoval výcvik na vodě, také zdravotní školení. Proběhla také pravidelná proškolení pro obsluhu řetězových pil, práce ve výškách, řidiči strojníci absolvovali přezkoušení v řízení vozu s výstražným zařízením.

V soutěžích požárního sportu byla zapojena dvě družstva mužů, jedno družstvo žen a veteránů. Nutno předeslat, že tento rok byl hodně úspěšný. Celkově se prvé družstvo umístilo ve Velké ceně na 8. místě a získalo tak možnost startu v Soutěži mistrů. Pokud se týká družstva druhého, rovněž toto družstvo předvádělo vcelku uspokojivé výsledky, nejvíce se jim dařilo na soutěži v Bludově, ve Zvoli, v Novém Malíně. Do posledních závodů i toto družstvo bojovalo o účast v prvé desítce, bohužel poslední neplatný pokus z Rohle vzal veškeré naděje a toto družstvo se v rámci Velké ceny umístilo na 14. místě.

Historickým úspěchem pak pro náš Sbor skončila kategorie žen. Děvčata svými vyrovnanými výkony a především obrovskou vůlí po vítězství nakonec v celé soutěži zvítězila. Na 1. místech se umístila na soutěžích v Rudě, Sobotíně a Zvoli, umístění na 2. místech zaznamenala na soutěžích v Zábřeze, Libině, Kolšově, Novém Malíně, Třeštině a Hrabišíně. Tradičně se jim nedařilo na domácí soutěži, kde skončila až na 8. místě a v Bludově, kde svůj pokus družstvo nedokončilo. Poslední závod v Ráječku rozhodoval o 1. místě. Děvčata sice do něj nastupovala s dvoubodovým náskokem před družstvem Rohle, ale jakékoliv zaváhání by znamenalo konec nadějí. Při startu našeho družstva, které mělo velmi dobře svůj pokus rozběhnutý, došlo k poruše časomíry a bylo nutno pokus opakovat. A zde se právě projevila ta velká vůle po vítězství, kdy se děvčata nenechala znervóznit, dosáhla vynikajícího času, jímž odsunula Rohli, a bylo jasné, že ani lepší čas Kolšova již nic nezmění na celkovém prvenství Dolních Studének ve Velké ceně.

I kategorie veteránů dobře reprezentovala náš Sbor. Na 1. místě se umístili na domácí soutěži a v Bohuslavicích, na místě 2. v Rohli, na 4. místě v Třeštině, což znamenalo konečné vítězství v seriálu Velké ceny.

V kategorii mládeže pracovalo družstvo dorostenců, kde byli zapojeni i členové ze žákovských družstev, toto družstvo se zúčastnilo okresní soutěže, kde se umístilo na 2. místě, když zdárně sekundovalo družstvu Nového Malína, které později zvítězilo na krajské soutěži a zúčastnilo se i mistrovství republiky. Nadále pracovalo družstvo starších a mladších žáků. Nejenom, že byla tato družstva zapojena do Ligy mladých hasičů a hry Plamen, ale absolvovala i letní týdenní soustředění na Vysoké, absolvovala zimní Apaluchu na sokolské chatě a samozřejmě celou řadu pohárových soutěží, kde se umísťovala se střídavým úspěchem. Tradičně se účastnila i šumperského Soptíka, kde Jiří Vénos skončil na 3. místě a stal se přeborníkem okresu, Jiří Stejskal na místě 4. V kategorii nejmladších v přípravce obsadil 2. místo Radek Bureš. Závodníci z našeho Sboru Radka Tomášková, Jirka Vénos, Martin Bureš a Jiří Stejskal se zúčastnili i Kolšovské stovky, kde dosáhli vcelku velice pěkných výsledků.

V roce 2007 působí v jednotce 16 mužů, uskutečnily se 4 výcvikové dny, proběhlo pravidelné školení v poskytování předlékařské první pomoci apraktický výcvik na tekoucí vodě. V tomto roce došlo ke zrušení operačního střediska HZS v Šumperku a zřízení jediného v Olomouci. V letošním roce byla jednotka povolána ke čtyřem událostem, což je počet, který v uplynulých nejméně 10 letech nenastal. Zúčastnila se zásahu v lednu 2007 na likvidaci stromu spadlého na silnici mezi Třemeškem a Šumperkem během řádění vichřice Kiril. Pro zaměstnanost ostatních složek byla tato akce plně v režii naší jednotky, kdy po osvětlení místa byl strom rozřezán a odstraněn. V březnu pak vyjela k ohlášenému lesnímu požáru, který se ale ukázal jako planý. Srpen 2007 je poznamenán jedním z největších zásahů posledních let – požár pergoly, dílny a kůlny na dolním konci, č.p.191. Náš sbor na místo v  dostatečném počtu přijíždí v závěsu za profesionální jednotkou a ve spolupráci s postupně se dostavujícími hasiči z Malína, Temenice a Zábřehu se podílí na rychlém a účinném zdolání požáru a zabránění rozšíření na přilehlý dům. Jednotka má na starost jeden úsek a po jeho uhašení se podílí na rozebírání konstrukce pergoly a kůlny. Poté po natažení vedení od hydrantu zůstává na dohlídce do ranních hodin. Poslední zásah tohoto roku pak byla noční dopravní nehoda, kdy jednotka asistovala jednak při zásahu na osobním automobilu, povolala Zdravotnickou záchrannou službu, asistovala při odtahu a provedla úklid komunikace.

V soutěžích požárního sportu bylo zapojeno jedno družstvo mužů a jedno družstvo žen. V kategorii mužů Sbor reprezentoval družstvo, které ještě v loňském roce závodilo v kategorii dorostenců, družstvo se celkově umístilo na 12. místě.

Opět velkou radost Sboru udělalo družstvo žen, které v okresní soutěži obsadilo 2. místo, což znamenalo, že po 54 letech se kvalifikovalo družstvo Dolních Studének v kategorii žen do krajské soutěže v Přerově. Zde je třeba říci, že družstvo Dolních Studének jako jedno z mála nevyužilo možnosti doplnit družstvo o členky z jiných sborů. Děvčata se rozhodla, že když si účast vybojovala, absolvují soutěž v sestavě z domácích závodnic. Je třeba říci, že na samotné soutěži nejobávanější disciplína, které děvčata věnovala při přípravě nejvíce času, tedy běh na 100 metrů s překážkami, dopadla nadmíru dobře a řada členek si zde zaběhla osobní rekordy. Ve štafetě na 4 x 100 metrů si děvčata vybrala hodně velký kus smůly, když prvá, výkonnostně lepší štafeta skončila neplatným pokusem, účast v soutěži musela zachraňovat štafeta druhá. Poté v požárním útoku do sestavy zasáhlo náhlé onemocnění Radky Tomáškové, děvčata znervózněla a ve své nejlepší disciplíně si vybrala nováčkovskou daň, když se jim útok vůbec nevydařil. Celkově se tak umístila na 9. místě.

Děvčata rovněž absolvovala 15 závodů Velké ceny, družstvo velmi zkušeně procházelo všemi závody, nestalo se ani v jednom případě, že by nebodovalo. Zvítězilo na soutěžích v Rudě, Dolních Studénkách, Chromči, Novém Malíně, Sobotíně, na 2. místě pak v Kolšově, Hrabišíně, Zvoli, na 3. v Dolní Libině, Brníčku, Třeštině, Rohli a Ráječku, 4. pak skončily v Bludově a nejhoršího umístění dosáhly v Bohuslavicích 5. místo. Děvčata tak zaslouženě obhájila prvenství v Holba cupu, kvalifikovala se tak na Soutěž mistrů, kde obsadila místo 2.

V kategorii veteránů družstvo zvítězilo na soutěži v Bludově a Rohli, na 2. místě v Bohuslavicích, na 3. v Dolních Studénkách. Celkově se družstvo umístilo ve Velké ceně na 3. místě. V Soutěži mistrů pak suverénně zvítězilo.

Pokračuje aktivní práce v kategorii mládeže, schází se nám družstva stále pod vedením Radima Ženožičky, Jaromíra Laštuvičky, ale také už Martina Bureše a Svatopluka Vichty. Mimo účasti na celé řadě soutěží, kde se umísťovala družstva se střídavými úspěchy, je třeba zaznamenat zejména šumperského Soptíka, kdy v tomto roce dosáhl výborného výsledku v kategorii starších Jiří Vénos časem 14,11 obsadil 1. místo v okrese, celkově místo 3. V mladších pak Jan Stejskal 6. místo za čas 19,43, Jaromír Laštuvička 12. místo za 22,54 a Kateřina Tomášková 13. místo za 21,81 sekund. Soptíka se účastní i nejmenší děti – přípravka do 6 let, zde se dařilo Marku Harmerthovi, Báře Tomáškové, Filipu Ženožičkovi, Radimu Suchomelovi a dalším.

Řada hodin byla v období 2003-2007 odpracována na opravě speciálního vozidla Praga V3S. Došlo k opravě podvozku, odstranění původního khaki nátěru, opětovnému nastříkání jak podvozku a karoserie, tak nádrže. V tomto směru mnoho hodin odpracovali Patrik Vénos, Jaromír Laštuvička ml., ale také Martin Kundera, Jaroslav Augustin a jiní. Bohužel, množství práce nutné na uvedení vozu do plnohodnotného stavu je nakonec větší, než bylo předpokládáno a tak se rekonstrukce protahuje a postupuje vpřed po několik let. I přesto, že dnes již vozidlo opět může na silnici, zbývají drobné dodělky aby bylo 100% spolehlivé po hasičské stránce. Svépomocí také došlo k rozšíření skladovacích prostor zbrojnice o lehkou montovanou přístavbu za garáží, kde jsou v současné době uskladněny polní kuchyně a další související materiál.

I v tomto období Sbor opustila řada členů. V roce 2003 to byl Karel Körner a Antonín Stejskal, dlouholetý člen výboru. V roce 2004 Jaroslav Pavlas, také dlouholetý aktivní člen, člen výboru Jaroslav Stojar, v roce 2005 jedna z nejstarších členek Emilie Kranichová, v roce 2006 Ondřej Bruner.

2008 – 2013

Sbor také v roce 2008 pokračuje v pořádání vyhlášených kulturních akcí. Proběhlo již tradiční, v pořadí čtvrté pálení čarodějnic a mimo tradičního hasičského plesu a dětského karnevalu se také uskutečnilo srpnové odpolední posezení se zvěřinovými hody. V tomto roce byl uspořádán rovněž dvoudenní zájezd pro členy Sboru. Tentokrát se konal na Jižní Moravu s návštěvou vinného sklepa na Kraví Hoře v Bořeticích a na zpáteční cestě byl navštíven zámek v Lednici. Opakovaně jsme se účastnili akce Hudba bez hranic a zajišťovali jsme zde občerstvení pro více jak 400 účinkujících. Ostatně, tato podpora obci pokračuje doposud.

Pokud jde o rok 2008 a jednotku, ta pokračuje ve velmi dobré spolupráci při výcviku s Referátem obrany a ochrany města Šumperka. Jednotka byla ze strany obce opětovně dovybavena kvalitními zásahovými rukavicemi, byla pořízena nová výkonná motorová pila, 5 párů vysokých gumáků včetně neoprenových vložek a vozidlo vybaveno sorbenty na likvidaci ropných produktů. Jednotka je dovybavena kuklami z nehořlavého materiálu. V témže roce je na jednotku převedeno Ministerstvem vnitra ČR 5 kompletů lehkých zásahových obleků Bushfire a 5 párů zásahové obuvi. Tím je téměř každý člen jednotky plnohodnotně vybaven vybavenou pro základní zásahy.

Do soutěží v požárním sportu je zapojeno toliko jedno družstvo mužů, v kategorii žen bohužel děvčata s aktivní činností skončila. Družstvo mužů bylo opět doplněno o 3 mladé členy, projevilo se to na poněkud nevyrovnaných výkonech. Přesto družstvo objelo veškeré závody Velké ceny, celkově se umístilo na 13. místě, což znamenalo možnost pořádat soutěž Velké ceny i pro rok 2009.

V kategorii veteránů družstvo zvítězilo na soutěži v Bohuslavicích a Rohli, na 3. místě v Třeštině, 5. v Dolních Studénkách a až na 7. místě v Bludově, celkově pak ve Velké ceně patřilo tomuto družstvu místo 3. Na Soutěži mistrů v Hrabišíně pak však toto družstvo za sebou nechala všechna družstva a po 3. místě v prvém kole a 1. místě v kole druhém zaslouženě zvítězilo.

Je nadále pracováno s mládeží, družstva obsazují pravidelně soutěž Plamen a dále také Ligu mladých hasičů okresu Šumperk. V kategorii mladších skončilo družstvo celkově na 2. místě, v kategorii starších na celkovém 11. místě. V Lize mladých hasičů družstvo mladších žáků skončilo na místě 2., starší žáci pak na místě 12. Již tradičně se dařilo našim závodníkům na šumperském Soptíkovi, zejména pak Janu Pospíšilovi, Báře Tomáškové, Filipu Ženožičkovi, ale také Martinu Žižkovi a Petru Růžičkovi. Ve starších chlapcích se Jan Kárský umístil na celkovém 9. místě, v rámci okresu na místě 3. a Michal Tomášek na místě 18. V kategorii mladších dívek se stala Kateřina Tomášková celkovou vítězkou Soptíka, tím i přebornicí okresu, v kategorii mladších chlapců dosáhl nejvýše Jaromír Laštuvička celkovým 4. místem a zároveň 1. místem v okrese, čímž se stal přeborníkem okresu. Dále se dařilo i Radomíru Burešovi a Marku Harmerthovi.

V roce 2009 dochází opět k novým volbám do výboru, jsou zvoleni Michal Strnad, Patrik Vénos, Strnad Petr, Milan Kupka, Stanislav Ženožička, Churavý Milan st., Churavý Milan ml., Dáša Schartelová, Laštovička Jaromír ml., Radim Ženožička, Blanka Vénosová, Martin Bureš, Michal Bureš, Jitka Skokanová, Jaroslav Augustin a Svatopluk Vichta. Do revizní komice je potom zvolen Vénos Jiří, Kvapilová Lucie a Petr Schartel. Starostou Sboru se pro následující období stává opět Michal Strnad.

V kulturně-společenské činnosti jsou nadále pořádány tradiční akce, které dostatečně zabezpečují prostředky na činnost pro veškerá soutěžní družstva, ale také je možno je využít pro společenskou činnost. Vždyť cena tak běžného spotřebního materiálu, jako je hadice se pohybuje již na úrovni 1800 Kč. Naštěstí, Sbor je dlouhodobě samostatný zejména díky svým vlastním aktivitám i  částečným přispěním z obecní pokladny. V šumperském deníku vychází v průběhu roku tematické články zaměřené na SDH obcí našeho okresu a 23. července také článek o našem sboru. Z iniciativy Výboru je zakoupeno po jednom výtisku pro každého našeho člena k uchování.

I v roce 2009 aktivně pracuje jednotka, tradičně již jsou pořádány v jarních měsících školení zdravotní, stejně tak výcvik na tekoucí vodě a i další výcvik v rámci jednotky. Opět z obecního rozpočtu je financováno zakoupení výkonného motorového kalového čerpadla Honda a rok poté elektrocentrála Heron 5kW.

Do soutěží je zapojeno jedno družstvo mužů, které v seriálu Velké ceny získalo celkem 124 bodů, což stačilo na 13. místo a stále si udržují svojí výkonností možnost pořádat soutěž Velké ceny pro další období. Nejlépe se v tomto roce dařilo na soutěži v Hrabišíně, kde se družstvo umístilo na 4. místě, 6. místo pak na domácí soutěži v Dolních Studénkách a 7. místo v Pavlově. I na dalších soutěžích však trpělivě sbírali body a výsledkem bylo jejich celkové umístění, jak již bylo uvedeno. Tento rok je také posledním rokem, kdy po dlouhých létech opouští vedení družstva mužů Milan Churavý st. společně s Milanem Churavým ml. a vedení družstva přejímají vedoucí mládeže Radim Ženožička a Jaromír Laštuvička ml.

Pokračuje také i práce s mládeží, nejen v podobě účasti na soutěžích ale i dalšími volnočasovými aktivitami jako jsou výlety, letní tábor či zimní lyžařský výcvik. Pravidelně se také děti scházejí v tělocvičně, kde po dohledem vedoucích hrají převážně sportovní hry. Opětovně se naši závodníci zaskvěli na šumperském Soptíku, kdy přeborníkem okresu a na 1. místě se umístil Radomír Bureš.

Pokud jde o další období až do současné doby, je třeba říci, že Sbor dobrovolných hasičů v Dolních Studénkách patří mezi nejaktivnější společenské organizace, kdy vyvíjí i činnost nejen po stránce sportovně-společenské ale prostřednictvím personálního propojení se zásahovou  jednotkou obce také činnost represivní, kdy pravidelně dochází i ke školením a výcviku členů jednotky a účasti na zásazích (např. požár zahradního domku u Žváčků v zimě 2012). I přes určitou stagnaci v oblasti výcviku danou zejména časovou zaneprázdněností členů jednotky se daří nadále držet plnou akceschopnost. Jednotka je pro své nasazení v rámci plošného pokrytí vybavena na nadprůměrné úrovni co do stránky techniky a materiálu, ale i co se týká ochranných oděvů a dokáže zajistit nezbytnou ochranu zdraví a majetku dolnostudénských občanů.

Sbor se aktivně věnuje práci s dětmi, která je samozřejmě velmi náročná a v dnešní době, kdy pro děti je spousta jiných lákadel, je čím dál složitější zaujmout. Začíná se projevovat problém, kdy se nedaří udržet zejména starší žáky tak, aby je bylo možno převést do kategorie dorostenců. Je tedy logické, že se v posledních létech soustředí na práci s družstvy mladších s cílem zaujmout a nadchnout pro hasičinu na celý život. Dětem je vytvářen maximální prostor a nezbývá než doufat, že čas, jenž obětavě věnují vedení kolektivu všichni vedoucí i ekonomické podmínky, kdy práce v kolektivu stojí rodiče symbolické částky ve srovnání s obdobnými aktivitami, ponesou i nadále své ovoce. Také proto je nabízen pestrý program sestávající nejen z hasičiny ale i sportovních her, turistických výletů, návštěv bazénu ale zejména tradičních událostí jako jsou každoroční letní tábory na Vysoké či oblíbená Apalucha na Staré škole.

Pokračuje i v účasti na soutěžích v rámci našeho okresu i mimo něj. Třeba také říci, že pokud jde o soutěžní družstvo mužů, v tomto směru i přesto, že je vybaveno špičkovou technikou, špičkovým materiálem, přesto se mu od roku 2010 v soutěžích nedaří tak, jak by si určitě samo přálo. V roce 2010 se poprvé v celé historii Velké ceny okresu Šumperk stalo, že družstvo Dolních Studének skončilo na horším, než 15. místě, což znamenalo, že pro další období ztratilo možnost pořádat soutěž Velké ceny. Třeba ovšem k tomu poznamenat i to, že ne vždy se zúčastnilo družstvo všech soutěží započítávaných do Velké ceny a samozřejmě za situace, kdy celá řada jiných Sborů si nedovolí vynechat i jedinou soutěž, pak pochopitelně musí to být znát na výsledku. V roce 2010 družstvo získalo celkem 99 bodů, což stačilo na místo 17. Bohužel tento trend pokračoval i v dalších létech, v roce 2011 a 2012, kdy se nedaří zpět získat soutěž Velké ceny, pravdou také je, že družstvo se potýká s personální situací, mnohdy skutečně musí zaskakovat i člen zapůjčený z jiného družstva.

Samozřejmě na veřejnosti nejvíce viditelnou součástí práce Sboru jsou akce společenské. Ať již jde o ples a dětský karneval, jež se staly nejen tradicí Sboru ale pevnou součástí života obce, nebo pálení čarodějnic, kdy se každý rok snaží přípravná četa nachystat co nejdokonalejší vatru a uspokojit očekávání účastníků na první akci roku pod širým nebem. Či dětská a pohárová soutěž dospělých, které taktéž patří k neodmyslitelným událostem brzkého léta. Sbor ale nežije pouze tradicemi. Zástupci Sboru se účastní například pravidelného turnaje odborářů ve volejbale organizovaného místním Sokolem, kde přes nevalné výsledky sportovní sklízí o to větší ovace za nasazení. Nebo spolupořadatelství recesistického lyžařského výšlapu „Kandahár přelez“, jež se za příznivých sněhových podmínek odehrává v dobové výstroji na trase od kravína po lyžařský vlek.

Částečně z opakovaných podnětů ze strany Sboru je ve spolupráci s obcí rozšířen kulturní areál o prodejní stánky a pergolu a částečně brigádnicky zajištěno v r. 2011 položení umělého zavlažování hasičské dráhy. Hasičská dráha vůbec byla v našem okrese dlouhou dobu svým způsobem unikátem. Pečlivě po léta pravidelně udržovaná, sloužila jako vzor přibudování nových závodních tratí v okolních obcích.

I v tomto období opouští řady Sboru řada zejména starších členů, ať už to byl v roce 2009 František Weigl, František Nimmerrichter, v roce 2011 Vincencie Kostronová a v roce 2012 Václav Klimeš a Josef Schartel st.

Závěrem nutno říci, že jen řada obětavých lidí, jejichž jména se mnohdy ani neobjevila ve stručném přehledu dějin Sboru, je za prací Sboru za uplynulých 120 let. Bez nich by úspěchů, které zde byly vzpomenuty, nebylo dosaženo. Přesto však nelze nevzpomenout těch, kteří již nežijí – práce Antonína Pospíšila, Jana Zajíce, Ferdinanda Schneidera, Františka Jurky, Jana Lipenského, Jaromíra Laštuvičky, Richarda Rajčata, Miroslava Puma a dalších. Dále pak je třeba připomenout Zdeňka Žižku, který po funkci velitele vykonával řadu let jednatele, Ladislava Kupku, dlouholetého pokladníka, před tím předsedy Sboru, Marie Kupkové, která v 60. a 70. létech věnovala svůj čas výchově mládeže, současných funkcionářů Sboru, dále pak Josefa Stejskala, který se po výkonu funkce předsedy zabýval zejména kulturní činností, Jiřího Pavlíka, dlouholetého hospodáře Sboru, jehož přičiněním byl majetek Sboru vždy v pořádku, Jiřího Vénose, od roku 1965 velitele Sboru, Jaromíra Laštuvičky, který po dlouhá léta se staral o akceschopnost vozidel a strojů, Zdenka Strnada, který se rovněž věnoval mimo jiné práce i mládeži. Je třeba jmenovat i současné funkcionáře, dlouhá léta vedl veškerá soutěžní družstva Milan Churavý st., práci pokladníka velmi dobře vykonává Stanislav Ženožička, velký kus práce byl odveden starostou sboru Michalem Strnadem i velitelem Sboru Petrem Strnadem, ale samozřejmě i dalšími, je nutno vzpomenout Patrika Vénose, je třeba vzpomenout vedoucích mládeže, protože práce s mládeží je skutečně velmi náročná a je ji nutno ocenit a v tomto směru si ocenění zaslouží Radim Ženožička, Jaromír Laštuvička ml., Martin Bureš, ale také i Svatopluk Vichta. Velký kus práce v současné době odvádějí ženy, které se účastní nejen soutěží, ale účastní se také i veškerých kulturně-společenských akcí a i tady je třeba jmenovat Blanku Vénosovou, Dášu Schartelovou, Lucii Kvapilovou, Jitku Skokanovou, ale také Petru Kohárovou, Pavlínu Ženožičkovou a samozřejmě i další, nelze všechny vyjmenovat. Je třeba jen přát současným členům a nastupující generaci, aby i mezi nimi vyrostli takoví funkcionáři a aby Sbor dobrovolných hasičů Dolní Studénky žil i nadále.